Dnes jsem se probudil neobvykle brzy. Šel jsem si udělat snídani do kuchyně. Po snídani jsem se šel podívat do knihovny, kterou máme kousek od baráku. Všiml jsem si, že tam byla nová kniha. Vypadala zvláštně. Byl na ní prach a vypadala velice staře. Vzal jsem ji, šel jsem si sednout a chtěl jsem si ji přečíst. Otevřel jsem ji a v popise stálo:
"Kdo bude tuhle knihu číst, ten pocítí strašná muka a už nikdy neuvidí světlo světa.
"Blbost"
Řekl jsem si. Otevřel jsem knihu na první straně. Monstra a lidé. Začal jsem číst.
Kdysi žili monstra a lidé na jedné půdě...
Najednou jsem se objevil na zvláštním místě. Vypadalo to jako v jeskyni. Nebyl jsem tu sám. Cítil jsem pohledy ostatních.
"Kde to jsem?"
Zeptal jsem se. Za mnou se ozval zvláštní hlas.
-Vítej na druhé straně člověče-
Najednou se všude rozsvítila světla. Byl jsem v kleci a kolem mě stála spousta monster. Zděsil jsem se. Najednou se ozval ten samý hlas.
-Jak se jmenuješ?-
"Jsem nsomnea"
-Dámy a pánové, démoni a démonky, dnes budeme mučit tady pana nsomneu, který nevěřil popisu knihy.
"Mučit?"
Znovu jsem se zlekl. Najednou za mnou někdo vlezl do klece, chytl mně za ruce. Chtěl jsem se vysmeknout, ale byl moc silný. Odvedl mně k nějakému stolu, přivázal mě k němu a vzal do rukou kleště. Vytrhal mi všechny nehty na rukou. Křičel jsem bolestí. Potom mi vytrhal všechny nehty na nohou. Vzal nůž a začal mně řezat. Nejdříve mi pomalu odřezával malé kousky kůže z těla. Začínal jsem šílet. Poté mi začal něco sypat do ran. Bolelo to jako čert. Nemohl jsem nic dělat. Začal jsem sebou cukat. Pouta se mi začala zařezávat do rukou a do nohou. Po rukou mi začal stékat malý proud krve. Všichni kolem přihlíželi a smáli se tomu, jak trpím. To monstrum co mě mučilo vzalo do rukou nůžky a začalo mi rozstřihávat ucho. Už jsem cítil, jak pomalu umírám, když najednou mi vpíchl injekcí nějakou látku. Znovu jsem začal ožívat. Už jsem to nevydržel. Moje šílenství nade mnou přebralo kontrolu. Už jsem se svým tělem nic nemohl dělat, přestal jsem ho ovládat. Dál už nevím, co se stalo. Můj poslední kousek lidskosti zmizel, když mi začali odřezávat prsty, kousek po kousku.
Tohle je první příběh z nevím kolika. Snad se líbil. Budu rád za rady.
-Kaze-
