Hned co jsem si to přečetla byla jsem v šoku. Věděla jsem že mě teď nesleduje protože jsem byla v koupelně bez oken, ale stejně jsem se bála. Rozhodla jsem se že to asi řeknu mamce až se vrátí z práce. Zbytek dne jsem na webu hledala co mám dělat v téhle situaci. Z nějakého důvodu jsem zase začala prohlížet facebook a jeho nejnovější fotky. Jsem do něj blázen ale mě si nevšimne nikdy. Už bylo kolem 7:00 a nikdo nikde tak jsem skusila zavolat mamce. Ona mi to nebrala takže jsem měla ještě větší strach že se jí něco stalo. Jsem hrozný srab. Až se konečně v 9:34 mamka vrátila mohla jsem jí všechno vysvětlit. Ale byl v tom háček byla ožralá. Najednou už mě to tak nevadilo že mi někdo cizí vyhrožuje, nevadilo mi že jsem nebyla ve škole. Prostě najednou jsem si šla sednout na postel chvíli jsem přemýšlela proč se to všechno děje a šla spát. Ách jo den oslavy a možná i mé smrti. Večer jsem se nakonec rozjodla že tam půjdu. Vzala jsem si papír a tužku a šla na oslavu. Jak jsem tam dorazila byli tam všichni dokonce i Robinn což pro mě není dobrá zpráva. Musím někomu říct o té SMS jinak nevím co se stane. Na kus papíru jsem to všechno napsala. Nemám ale v plánu komu to dám. Náhodnýmu člověku to dát nemůžu Robinn už vůbec ne. Mohla bych to dát Marinett, ale nechci ji zničit oslavu. Při přemýšlení jsem narazila do jednoho kluka hodně mi někoho připomínal omluvila jsem se a on zas mě podal mi moji tašku a pomohl mi nahoru. "Si v poho?" řekl vystrašeně. "Né nic mi není promiň" a odešla jsem. Ten kdo mi pomohl nahoru byl asi kluk Marinett, protože jsem viděla jak se objali. Mohla bych to skusit vysvětlit rodičům Marinett. Hledala jsem papír a on nikde. Došlo mi že asi spadl někam když jsem do něj narazila. Hledala jsem ho všude a on nikde ten papír měl na sobě kopii té SMS. Byla jsem stracena. Pak ke mě zase přišel ten kluk měl v ruce můj papír očividně si ho přečetl a řekl "omlouvám se už se tím nemusíš zabývat vyřešil jsem to" dala jsem mu udivenej výraz "to ty si to psal?!!" vyhrkla jsem. "Pojď za mnou a já ti to vysvětlím"
