Part 2.

742 60 7
                                    

Probudila jsem se a pohledem na budík zjistila, že už je poměrně dost hodin.
Přetočila jsem se na bok a uviděla Zayna jak pokojně oddychuje na polštáři.
Vypadal tak nevinně a krásně, tak moc jsem ho milovala.

Šla jsem dolů do kuchyně a připravila nějakou snídani. Nic extra.
Tak a teď ta nejhorší, ale nejzábavnější činnost ráno. Tak moc mi to chybělo, když jsem teď byla na návštěvě za rodinou.
Jdu VZBUDIT ZAYNA!
Zayn je ten největší spáč pod sluncem...jo dokáže prospat i slunný den.

Vešla jsem do ložnice a vytáhla žaluzie aby do pokoje proniklo více světla.
"Zaynee vstávej!" Křikla jsem.
Přešla jsem k němu a zatřepala s ním.
"Zayne...už je snídaně." Řekla jsem.
Zayn jenom zabručel a otočil se na druhý bok.
Tak jsem z něj stáhla peřinu, lechtala jsem ho na noze.
Nic.
Tak už mě napadla jen jedna věc. Pomalu jsem se nahnula k jeho uchu a strčila jsem mu do něj jazyk.
"Aaaa fuuuuj!" Zařval a vyletěl z postele.
"Snídaně miláčku." Řekla jsem s úsměvem i když jsem měla pocit se smát na celý kolo.

...

Posadili jsme se ke stolu, ale Zayn byl nějak mrzutej.
"Proč jsi mrzutej?" Zeptala jsem se a pohladila ho po tváři.
"Moc jsem toho nenaspal....přijel jsem až k ránu." Zamrmlal.
"A kde jsi tak dlouho byl?" Zeptala jsem se opatrně.
Trochu ztuhnul.
"Přece jsem konzultoval věci ohledně alba." Řekl.
"Až do rána?" Tázala jsem se.
"Hele Pezz co chceš sakra slyšet?" Vyjel po mě.
"Podezíráš mě snad z něčeho, nebo o co ti jde?" Dodal.
"Ne e...promiň." Hlesla jsem a snažila se nebrečet.
Takhle se Zayn normálně nechová. Vždycky to byl ten milý, starostlivý a milující kluk o kterého jsem se mohla opřít se vším co mám.
I když možná zvenku vypadal někdy drsně...černé vlasy, spousty tetování a někdy i vousy...byl to doooravdy jemný, roztomilý, romantický a zdvořilý mladý muž. Ten, kterého jsem z celého srdce milovala.

"A co jsi dělala ty?" Zeptal se už trochu klidněji, ale ve tváři se mu stále zračil hněv.
"Byla jsem z holkama...plánovaly jsme svatbu." Špitla jsem.
"O svatbě teď vůbec nechci slyšet, stejně myslím, že by jsme to měli ještě odložit." Řekl Zayn.
"Cože?" Vyděsila jsem se. "Vždyť jsme se o tom nedávno bavili a říkali jsme, že už to odkládáme dva roky a, že teď už je správný čas." Vyhrkla jsem a snažila se potlačit frustraci a zoufalství.
"Perrie jsme mladí...pojďme ještě užívat života, myslím, že jsme to hodně uspěchali." Řekl Zayn rázně.
Udiveně jsem zamrkala abych potlačila slzy.
Zayn měl sklopenou hlavu a za celou tu dobu se mi ani nepodíval do očí.

"Zaynee...." začala jsem jemně a přesunula se blíž k němu.
Neodpověděl.
"Zaynee..." Zašeptala jsem ještě jednou a jemně mu zvedla bradu.
Škubl ssebou s vyskočil.
Hrozně jsem se lekla a taky uskočila.
"Řekl jsem ne! Nechci svatbu stačí?!" Zařval a "prohrábl" si vlasy i když zrovna skoro žádný neměl.

Teď už jsem slzám nechala volný průchod.
Chtěla jsem si s ním v klidu promluvit a říct mu, že počkáme, ale proč se takhle chová?

"Z" zašeptala jsem a myslela jsem, že to neslyšel.
"Ne!" Zakřičel a rozeběhl se ke dveřím.

"Zayne kam jdeš?" Zavolala jsem....s brekem jsem vyběhla ven a zahlédla jsem už jen Zaynovo auto jak smykem odjíždí od našeho domu.

Se skoro hysterickým pláčem jsem běžela do garáže a nastartovala svoje auto...snažila jsem se přestat brečet, protože jsem přez slzy neviděla na cestu.
Kam sakra jede?

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡Tak ahoj lidi po dlouhý době.
Konečně další díl, ale krátkej a o ničem pardon. :/

Chtěla jsem vám hrozně mic poděkovat za ohlasy u minulé kapči.
Jako WOW jste nejlepší w ještě nikdy jsem neměla tolik ohlasů za tak krátkou dobu! ♥♥♥♥

Co myslíte kam Zayn jede?
Dohoní ho Pezz?
Usmíří se?

Zase příště! ♥♥♥
~Brokolice Meg Van Toast

PromisedKde žijí příběhy. Začni objevovat