Izaya ležel v posteli do jedné, než vstal a zamířil do koupelny. Ve sprše se rozhodl, že si dnešní den udělá speciální.
Stále si nebyl úplně jistý jak, ale udělá to.
Dnešek prostě nesmí být jako ostatní.
Když vyšel z koupelny, pohlédl na hodiny.
"A co třeba oběd u Simona.." zamumlal si pro sebe.
Poté s úsměvem na tváři zamířil zpět do ložnice kde se převlékl.
*-*
Ještě ani nebyl na dohled ulice, kde stálo Ruské sushi, když těsně před něj dopadl automat na nápoje.
Izaya se zarazil. "Dnes ne.." šeptl, než se ohlédl.
Pozoroval naštvaného Shizuu, který se k němu blížil se silniční značkou v ruce.
"Ale no tak, Shizu-chan. Zase to stejná hra jako každý den?" prohodil Izaya.
"Tak prostě zemři!" zavrčel Shizuo.
"Dneska na tohle ale nemám náladu. Dnes je speciální den, takže nehodlám dělat to co vždy, Shizu-chan." Izaya se odmlčel. Mávl na Shizuu a rozběhl se pryč.
"IZAYO!!!"zařval Shizuo a rychle ho následoval.
*-*
Izaya vyčerpaný během padl na gauč.
Utekl mu.
Zase.
Utekl mu, jako každý den.
Jediný rozdíl byl jen v tom, že po něm nehodil žádný nůž.
Izaya se přetočil na bok. 'Takže jídlo venku odpadá.' pomyslel a s tichým povzdechem vstal.
Bude jíst doma.
Jako každý den.
Možná, že Namie mu pomůže udělat ten den nějak speciální.
Pousmál se, zatímco si nachystal jídlo.
Vzhledem k nedostatku surovin byl i ten oběd obyčejný.
*-*
Izaya seděl ve své židly za stolem a pozoroval okolí z okna.
Nezapnul počítač. Ne, dnes se tam nepodívá.
Popíjel druhý šálek čaje, když mu zavolala Namie. Sotva Izaya přijal hovor, začala mluvit.
"No konečně, snažím se Vám dovolat celý den! Chci jen informovat, že jsem nemocná, takže nepříjde. Těch pár dní se bezemne obejdete."
Izaya zíral před sebe a mlčel.
Takhle si to teda nepředstavoval.
"Není to nic vážného, ale raději zůstanu doma celý týden." s těmi slovy ukončila hovor.
Izaya odložil telefon.
Nepozdravila ani se nerozloučila.
"Bez ní tady.. to je jistým způsobem speciální." zamumlal tiše.
Ne, tohle opravdu neplánoval.
*-*
