Svírala jsem se v křečích na zemi. Můj otec zase na mě vyslal kletbu Crucio, která mě donutila abych upadla na zem... Moje oči mě pálili a já zanedlouho cítila v mých ústech slanou chuť slz. Proč to dělá? Protože je to Smrtijed, pracuje pro Pána Zla, a jelikož je můj otec jeden z nich, očekává se ode mě, že budu taky, ale já nechci! Ale tohle se nikdy nesmí dozvědět, bije mě jen za to, že jsem zkazila pověst mé rodiny a nedostala se do Zmijozelu, jak se to očekávalo. Jsem v Mrzimoru, kde jsou příšerní srabové a hňupové... neříkám, že jsem zlá, drzá, ale do Zmijozelu bych tak, či onak zapadla. Jsem cílevědomá, docela chytrá, ale ne tak jako Havraspárští. Jsem škodolibá, pohrdám nečistou krví, ale... stejně tam nejsem. Mezi Mrzimory jsem nezapadla vůbec, odsuzují mě a většina už ví, že můj otec dělá pro Pána Zla. Nebo to spíš tuší. Teď je srpen a za měsíc nastupuju do 6. ročníku.
"Victorie!" To byl můj otec. Má docela hluboký, chraplavý hlas. Došel do mého pokoje. Cítila jsem to a také jsem slyšela vrzání dveří. Stále jsem ležela na zemi, v kaluži krve a slz. "Schop se! Vypadáš jako hromádka neštěští! S tímto se chceš stát Smrtijedem? Musíš ovládat svou bolest. Věř mi... až se to naučíš, budeš neporazitelná," řekl a pomohl mi se posadit na mou postel. Nenávidím ho. Říká, že to dělá pro mé dobro, ba ne... dělá to pro sebe, aby zapůsobil na Pána Zla, abych byla slavnou smrtijedkou a zabíjela nevinné lidi. "Musíš se dát do kupy, byli jsme pozváni rodinou Malfoyů, Lucius Malfoy je smrtijedem jako já, a... mají syna, který je v tvém věku..."
"Já vím, Malfoye. Draca Malfoye." Ještě abych ho neznala. Chodí do stejného ročníku, pár hodin máme společné, ale nikdy jsem s ním nemluvila, říká se mu "Zmijozelský princ", jak egoistické. Nejraději chodil po boku svých kámošu, pokud se tomu dalo tak říkat. Crabbe a Goyle, nenasytní tlouštíci, kteří se furt cpou, nechápu jak se do nich tolik jídla může vůbec jenom vejít. Mají IQ nižší než houpací koníček, a podle toho se taky učí. A pak je tu Pansy, která se neustále cpe Malfoyovi, i když jde na první dobrou vidět, že o ní nemá absolutní zájem, ale ona je neponaučitelná, a furt mu podlejzá. Blbka jedna.
"Jistě, že ho musíš znát, chodíte do stejného ročníku," řekl otec. "Tak se připrav, a hlavně nějak slušně, taky se tak chovej, a běda jestli nám uděláš ostudu. Už takhle se za tebe stydíme dost."
S tímto odešel z mého pokoje a já tam byla napospas všech líčidel a ostatních mudlovských produktů, které mě dají nějak dokupy, ale nejdřív sprcha.
Sundala jsem ze sebe své tričko, a v odraze zrcadla, které bylo přede mnou jsem si nemohla nevšimnout všech těch jizev a šrámů, které mi otec způsobil. Konečky prstů jsem si na ně šáhla. Pálilo to... rány byli ještě příliš čerstvé. Sundala jsem si zbytek oblečení a stoupla si pod horkou sprchu. Kapičky teplé vody mne štípali a zároveň mi hojili rány. Byla to příjemná bolest, pokud se tomu dalo tak říkat. Po sprše jsem zamířila k zrcadlu, kde jsem si jediným mávnutím hůlky usušila vlasy a tělo. Pche... žádný mudlovský předměty nejsou potřeba. A pak přišla ta horší část. Kosmetika.
Nenáviděla jsem ji. Neměla jsem nic, jediné co, tak nějaký produkt, který docela dobře kryje kruhy pod očima, ostatní bylo mojí matky, který mi je na dnešní večer půjčila. Za jiných okolnostech rozhodně ne. Ale tento večer byl pro ně až moc důležitý, že se "obětovala". Nanesla jsem si teda nějaké ty mudlovské věcičky na můj pobledlý a ztrhaný obličej. Musím říct, že zapůsobili uspokojivě, takže jsem si poté dala na sebe jedny z mých nejlepších večerních šatů a mohli jsme odejít. "Vypadáš... průměrně," pochválila mě moje matka, která měla jako vždy dokonalý vzhled. A otec? Jemu nestojím ani za slovo a pár slovy prohodil ke mne a matce. "Můžeme odejít."
----------------------------------------------------------------------------------------------------
To by na začátek snad stačilo ^^ Chci vám jen říct, že začátky nejsou skoro nikdy zajímavé, takže mi to snad omluvíte :)) Doufám, že se vám bude nová povídka líbit, určitě mi dejte vědět v komentářích. Komentáře a votes mě totiž vždy potěší :3 Mějte se magicky a ahoooj
Vašu Baruu
ČTEŠ
Nenávidím vás. Vás všechny.
Fanfiction"Svírala jsem se v křečích na zemi. Můj otec zase na mě vyslal kletbu Crucio, která mě donutila abych upadla na zem... Moje oči mě pálili a já zanedlouho cítila v mých ústech slanou chuť slz. Proč to dělá? Protože je to Smrtijed, pracuje pro Pána Zl...
