Soutěž

127 11 1
                                    


Dařilo se mi , a anorexie jsem se podle všech vyšetřeních nadobro zbavila a v baletu jsem se zlepšovala . Blížila se celostátní  baletní soutěž  '' Life on pointe '' v překladu život na špičkách . Moc jsem se těšila a tanec , který jsem si vybrala jsem pilovala den co den . Moje denní rutina probíhala každý den stejně : ranní protahování ještě před hodinou , dopoledne trénink  a odpoledne jsem trénovala jen a jen můj tanec . Jmenoval se '' tanec šeříkové víly  ''   z baletu šeříková víla  . Byla to moc krásná jemná hudba jako stvořená přímo pro mne .  


Ach , kéž bych to zatančila tak jako ona . Pomyslela jsem si při pohledu na video . A to mně také motivovalo k ještě větší dřině . Trénovala jsem tak poctivě že jsem začala zapomínat i na ostatní důležité věci jako například jídlo  . Řekla bych , že učitelka si toho všimla a řekla , že Zoe musí  hlídat abych pořádně jedla . Blížil se den soutěže doufala jsem , že se mi to podaří tak jak chci .


Den soutěže :

Vstala jsem a jak už jsem měla ve zvyku , šla jsem se rozcvičit do sálu . Potom jsme zamířili s celým sborem do nádherného národního divadla kde se konala soutěž  . Šatny byly naplněné k prasknutí . Trvalo docela dlouho než jsem našla tu správnou šatnu . Zahřálo mě u srdce , když jsem na dveřích uviděla nápis s mým  jménem . Věděla jsem že tu patřím . Všechno jsem si pečlivě nachystala a jelikož bylo teprve deset hodin dopoledne a soutěž začínala až v jedenáct , šla jsem se rozcvičit na podium ale nikde nebyly klíče , abych si mohla zamknout šatnu . Řekla jsem si ale , že tady určitě nikdo krást nebude , a šla jsem . Byla jsem tak unesená z nádherného divadla , že jsem ztratila pojem o čase a najednou už zbývalo jen patnáct minut před zahájením . Utíkal jsem do šatny a rychle jsem se učesala a nalíčila . Obula jsem si špičky a chtěla jsem si vzít svůj kostým . Nikde jsem ho však nenašla . Snažila jsem si zachovat chladnou hlavu . Prohledala jsem celou šatnu , každý koutek , ale nic jsem nenašla . Moje obavy se naplnily , někdo mi ho asi ukrad . Začali volat jména , potom řekli moje jméno , poprvé , podruhé , potřetí .......


život na špičkáchKde žijí příběhy. Začni objevovat