Začátek prázdnin

75 6 4
                                    

"Dane, už vstávej!" ozval se mámin hlas z kuchyně, "Je jedenáct hodin!" pokračovala. "Mami, vždyť jsou prázdniny!" zakřičel jsem, aby mě slyšela. Slyšel jsem kroky a ani jsem se nenadál a na obličeji mi přistál mokrý hadr, který po mně hodila máma. Naštvaně jsem se na ni podíval, ale nebylo mi to nic platné. Oblékl jsem se a šel se nasnídat. Vlastně ani nevím jestli jsem to měl brát jako snídani nebo oběd, ale co na tom záleží.

Máma šla mezitím něco uklízet do vedlejšího pokoje. Zrovna jsem umýval nádobí, když na mě mamka zakřičela : "A víš co? Rovnou zajdi do obchodu na nákup!" Do ruky mi dala nákupní seznam a peníze a šel jsem.

Mám štěstí, že je obchod hned vedle našeho domu, protože komu by se chtělo tahat s půltunovým nákupem přes polovinu města...

Obchod je téměř prázdný, jsem tu jen já a pár dalších lidí. Nevšímám si jich a starám se o to, co mám koupit. Podívám se na lístek a vidím...

5 balení mléka
10 rohlíku
4 jablka
2kg brambor
2 balení popcornu
4 letové balení vody
15dkg sýru
Cibule
Česnek
Koření

Prohlížím si regály se zbožím, přitom nakukuji do nákupního seznamu, co nám koupit, když v tom okamžiku spatřím Petra!
Baví se tam s nějakým cizím chlápkem, a proto nastražím uši a odposlouchávám je : "A na tom táboře... Zbav se ho nějak, ať ho už nikdy v životě nikdo nevidí!"

Ani moc dlouho nepřemýšlím a už si to pádím domů... "Mami!" vykřiknu, když vyletím ze dveří. " Petr se mě chce zbavit! Neposílej mě na ten tábor, prosím!" vyhrknu na ni.
"Nic takového by Petr nikdy neudělal! Proč si to vymýšlíš?! Je to tím, že ho nemáš rád? Jenže já ho miluji a to nikdy nic nezmění!" začne po mně ječet. Radši odcházím do svého pokoje. Proč mi nikdo nevěří? Co budu dělat?

Další kapitola je tady! Pokud se ti líbila, zanechej vote a komentář.😊

Děkuji moc za přečtení👌✌👍

s-u-l-t-y

Ztracené duše(POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat