Prolog

11 1 0
                                    


Byla krásná hvězdná noc, nikde ani živáčka, jen občas bylo slyšet houkání sov a šustění listů. Najednou se zde zjevila dívka, velmi krásná, dlouhé hnědé vlasy, oděná v bílých šatech s bělostnými křídly. Dívka se rozhlédla a vydala se pomalým opatrným krokem dopředu. Naproti ní šla postava, postava muže. Muž byl také velmi pohledný, s krátkými tmavými vlasy a lehkým strništěm. Oblečen v černé košili a kalhotách s černými křídly na zádech. Pomalu se k sobě přibližovali, oba s kamennou tváří, jenom jemu jiskřili oči nadšením. Došli k době a mlčky se dívali na sebe. V tu chvíli muž pozvedl ruku a řekl: „Já jsem..."





Ahoj Já jsem Terka a pokusím se pro vás vymyslet a napsat nějaký pěkný příběh. Jedná se o moje první dílo snad nebude také poslední...

AndílekKde žijí příběhy. Začni objevovat