X.

29 1 0
                                    

Musel jsem do práce, nechtěl jsem tady Brye nechávat, ale musel jsem...

když jsem se vracel domů, s nákupem, těšil jsem se jak Bryana pohoupám, pohladím, a budu mu povídat a jak ho budu houpat. Ale když jsem otevřel dveře bytu, zděsil jsem se, stála jsi nad postýlkou, Bryan brečel a ty jsi říkala jak ti ničí život, jak je strašné dítě, a že se ho zbavíš, nadobro...a v ruce jsi svíral nůž... vykřikl jsem a běžel k tobě, ty jsi namířila nůž na mě ,,Stejně za všechno můžeš ty !" vykřikla jsi a bodla mě v záchvatu do ramene, povalil jsem tě na zem a snažil se ti vyrvat nůž...

nešťastnou náhodou se ti nůž zabodl do hrudi...zemřela jsi, volal jsem záchranu,policii, Bryenovi jsem zbyl jenom já....nelituji toho.

Asco...Kde žijí příběhy. Začni objevovat