Mary byla tak obyčejná, až ji to dělalo neobyčejnou.
Měla dva sourozence, dva rodiče a dvě nohy. Byla tak tuctová, že byste ji v davu snadno ztratili. Blondýnka s vlasy po ramena a modrýma smějícíma se očima. Úsměv měla moc krásný, když jste se na ni dívali, zaměřili jste se právě na něj. Jakoby nic kolem neexistovalo. Stávalo se jí, že když mluvila a smála se, až po chvíli si všimla, že jí člověk hypnotizuje pusu pohledem.
Byla obyčejně oblíbená pro svou obyčejnost. Protože lidé mají rádi obyčejné věci, které nijak nevybočují z řad. Lidé se bojí změn.
Ale i ta nejobyčejnější holka jednou vykročí z řady. I té nejobyčejnější holce se stane něco neobyčejného.
