London [Czech fan fiction with Niall]

Je to jenom jednodílovka. Pokračování nečekejte. Komentář a hvězdička potěší :) Přeji vám hezké čtení.

Konečně v Londýně. Po 17ti hodinové cestě autobusem jsme konečně tady. Já a Ellie. Půl roku jsme to plánovaly a konečně nám to vyšlo. Obě jsme moc rády.

Už z okna sleduju to dění venku a už se těším, až uvidím všechny ty památky. Tohle budou nejlepší 2 týdny mého života.

Autobus zastaví na své konečné zastávce. Všichni jsme vylezli ven, sebrali si své kufry a každý se vydal svou vlastní cestou. Trochu dál jsme poodešly od autobusu a hledaly Stephanii, naší kamarádku. Ale pro mě byla jako sestra. Vím o ní všechno a ona zase o mě. Steph se znala s kluky 1D a seznámí nás s němi.

Když jsem ji konečně uviděla, tak jsem zakřičela.

"Steph," každý se za mnou otáčel, ale mě to bylo jedno. Ellie se na mě dívala, jak nevím co. Asi ji bylo trapně, když jsem tam křičela jak pominutá.

"Lucy" vykřikla taky a pevně mě objala. Ani nevím, jak dlouho jsme se objímaly, ale bylo to dlouho. Pak Steph objala i Ellie.

"Tak jdeme? Chci vám toho kolik ukázat." Hned pokračovala a šla k autu. My s Ell jsme si vzali kufry a šly za ní.

"Změna plánu. Nebudeme bydlet doma, ale u Harryho. Snad vám to nevadí." Oznámila nám.

"Mě rozhodně ne." Řekla jsem a Ell neměla slov.

Když auto zastavilo před Harrym domem, tak jsem jenom žasla. Steph měla klíče a odemkla, vůbec mě to nepřekvapuje. Vstoupily jsme do jeho domu, i když se Ell moc nechtělo. Slyšela jsem nějaké hlasy, tak se podívám na Steph a ta mi odpoví, že tu jsou kluci. Začala jsem se culit a usmívat jak nevím co. Nevím proč. A začala jsem být trochu nervózní. Nebuď nervózní Lucy, to bude v pohodě, říkala jsem si v hlavě.

Vešly jsme do obýváku, kde se ozývaly ty hlasy.

"Ahoj" pozdravil nás Harry jako první.

"Ahoj" oplatila jsem mu to a on mě objal na přivítanou. Chtěl objat i Ell, ale ta ustoupila a pořád se dívala do země. Nechápu co to s ní je. No, teď jsem to nechala být. Šla jsem se pozdravit i s ostatníma.

"Kluci, tohle je Lucy a Ellie moje kamarádky" představila nás Steph.

"Ahoj" řekli sborově kluci. Musela jsem se nad tím pousmát.

"Ahoj" oplatila jsem jim to a začali mě postupně objímat. Niall byl jako poslední. Tak nádherně voněl. Konečně jsem dostala Horan hug. Nechtěla jsem ho pustit, ale musela jsem. Taky chtěli objat i Ell, ale ta zase ustoupila a pořád se dívala do země. Bože, s tím něco musíme udělat.

"Však co jí je?" Zeptal se Liam.

"Je stydlivá, plachá. Dejte ji trochu času, možná s vámi pak bude mluvit, ale nic nezaručuji." Odpověděla jsem jim a ani nevím, jak jsem to dokázala.

"Nemluvíš tak špatně. Vidíš, měl jsem pravdu." Řekl mi Harry, a pak se začal smát. Párkrát jsem si s ním psala, přes Steph účet na facebooku. Psala jsem mu, že neumím dobře anglicky, a on, že moje angličtina není zas tak špatná. Párkrát mi něco opravil, že mě ji chce naučit. Pak jsem mu řekla, že mluvím špatně a on, že mi budou rozumět a já, že to je dobře, ale oni si budu muset počkat na odpověď, protože já mluvím fakt špatně. Nebo jsem si to aspoň myslela.

"No jo pořád" a smála jsem se taky.

Už jsme tady 3 den a pořád se musím smát. To jinak nejde. S kluky je hrozně sranda. S nimi se člověk vážně nenudí.