Bleeding Love [YAOI]

Kanato/Subaru

"Dneska je tak krásně, že ano Teddy?" seděl jsem na střeše domu, který sdílím se svými bratry a koukal jsem se na krásně kulatý měsíc, jehož paprsky ozařovaly mou bledou tvář. Koukl jsem se na medvídka ve svém klíně a zvedl ho před sebe.
Udiveně jsem si ho prohlížel i když jsem znal každý jeho detail. Medvídek měl na jednom oku pásku a vypadal trochu jinak než obyčejní medvídci. Ještě aby ne, vždyť byl můj. Jenom můj a nikdo se ho ani nedotkne.
"Někdo tu je Teddy. Přišel si pro tebe." řekl jsem tichým hlasem a nasál pach kolem sebe.
Ta vůně. Ano tahle vůně, je velmi známá. Už jsem jí někde cítil.

"Kanato? Jsi to ty?" řekl jsem a prohlížel si svého bratra, jak nevinně sedí na okraji střechy.
Trochu pootevřel pusu a jeho bílé tesáky se zatřpytily v měsíčním světle.
"To je můj bratr Teddy." řekl a natáhl medvídka směrem ke mě.
Kanata jsem už nějakou tu dobu pozoroval. Nemohl jsem si pomoct, byl tak roztomilý a vždy se choval tak tajemně.
"Co tu děláš? Je pozdě, měl by jsi jít do domu." řekl jsem a pomalu se k němu přibližoval. Bratr si stále hrál se svým plyšovým medvídkem a mě ignoroval.

"Teddy, jaké by to asi bylo zemřít?" zeptal jsem se a mírně se naklonil dolů. Pád ze střechy by zabil každého, ale co upíra?
Jedním očkem jsem mrkl na Subara a naklonil se ještě víc. Chtěl jsem to zkusit, volný pád. Chtěl jsem zkusit zemřít.
Pomalu jsem to začínal cítit, ztratil jsem půdu pod nohama a ve světle fialových vlasech jsem ucítil lehký vánek.
Najednou se pocit ale zastavil a já upustil Teddyho. Můj medvídek letěl dolů ze střechy, až na vlhkou zem.

Na nic jsem nečekal. Jakmile jsem uviděl Kanata, který se nakláněl dolů chytil jsem ho za ruku a odmítal bratra pustit.
"Co to děláš?!" křikl jsem na něj a bratra objal. Kanato byl menší než já a tak jsem opřel svou hlavu o tu jeho.
Bylo to příjemné, nikdy dřív jsem Kanata neobjal a teď vím, o co jsem přicházel.

Úplně jsem zapomněl na Teddyho, který spadl dolů a jen se ztrácel v Subarově hrudi. Na to že je upír měl příjemně teplé tělo. Oběma rukama jsem ho objal a začal se k němu tulit. Věděl jsem, že je to můj bratr a že tohle bych dělat neměl, ale to šlo teď mimo mě.
"Pěkně voníš." zašeptal jsem a nasál bratrův pach. Byl nervózní to bylo hned poznat. Hluboce se nadechoval a vydechoval a to mě přivádělo do stavu rozkoše. Užíval jsem si jeho hlas a plnou silou se o něj opřel.
"K-Kanato...co to, děláš?" vydal ze sebe Subaru a oba jsme se svalili na zem.

Ležel jsem na zemi a Kanato ležel zase na mě. Měl zavřené oči a vypadal, že si mojí společnost užívá. Svou hlavu měl blízko mého krku a spokojeně oddechoval. "Kanato?" řekl jsem a pohladil ho po vlasech. Bratr zvedl hlavu a podíval se na mě těma svýma roztomilýma očima.
Kanato se usmál a já se začal červenat, protože mě vzrušovalo jeho tělo tisknoucí se na to mé.
Otočil jsem hlavu a začal doufat, že to Kanatovi nedojde. "Jsi v pořádku?" zeptal se mě a dal mi ruku na čelo. "Nemáš horečku, nebo tak?" ptal se dál.
Nemohl jsem to vydržet. Potřeboval jsem se momentálně dostat od Kanata co nejdál, jinak bych to nezvládl.
Snažil jsem se tedy zvednout a pokrčil jednu nohu. To co jsem netušil ale bylo to, že jsem nohou zavadil o Kanatův rozkrok.
Kanato nahlas vzdychl a já nemohl uvěřit vlastním uším.

Sakra! To se nestalo. Dal jsem si ruku na pusu a začal se červenat ještě víc, než Subaru před chvílí. Zavřel jsem oči a sklopil hlavu. "Kanato?" zaslechl jsem svoje jméno, ze Subarových úst. Nic jsem neříkal, jen jsem se na něj podíval a bylo mi nehorázně trapně. Nechtěl jsem sám sobě přiznat, že mě Subaru vzrušuje.