Zakletá Ve Snu

2.kapitola

,,Je tu někdo?" zeptala jsem se poněkud váhavě. V pozadí jsem slyšela broušení nožů. Někdo tu byl. Černí zabijáci. Byli krutí a nemilosrdní. Nasucho jsem polkla a utřela si z obličeje slané, zaschlé slzy. Jenom jednou jsem svým dotykem někoho zabila. Svou matku. Tato vzpomínka se navždy utkvyla v mé hlavě. A navždy tam zůstane.
Pomalu jsem vstala a vyndala ze své boty malou dýku. Jen pro případ nouze. Šla jsem dopředu když v tom jsem ucítila na svém krku studený kov. Slyšela jsem pomalý, klidný dech na svých zádech. Dýku jsem sevřela v ruce. Osoba přejela svým mečem po mém bledém krku. Zachvěla jsem se.
,,Vím, že tvůj dotek zabíjí" pronesl klidně a vyrovnaně. „Ale teď jsi bezmocná..." dodal hlas. „Teď je v tom vašem zasraném světě den,ale u nás v říši snů nastává to nejstrašidelnější období....." řekl a popošel blíže k mým zádům. „Pozoruji tě už nějakou dobu" mluvil dál. „Co chceš?!" řekla jsem klidně a vyrovnaně. Osoba zakašlala a řekla „Takže rovnou k věci,jo? "
Poznala jsem chlapecký hlas v době mutovaní. „Nejsi o moc starší než já, hmmm?" řekla jsem s úšklebkem.
„Hmmm.."chlapce to rozhodilo. Opět zakašlal. Chtěl zpátky hlas toho tvrdého chlapíka s nožem v ruce. Mohla jsem ho zabít. Stačil jen jeden dotyk. Ale jeho jsem zabít nechtěla. Ještě ne. Od té doby, co jsem jako malá zabila svým dotykem svou maminku, od té doby jsem se naučila ovládat svou mysl a svůj dotek. Už jsem nezabíjela každého kterého jsem se jen na moment dotkla. Už ne.
„Proč si to myslíš?" vytrhl mě z mých myšlenek chlapec. Moc dobře věděl proč, ale stejně se zeptal. Slyšela jsem jak si zase zakašlal a snažil se dostat zpátky svůj hlas. Volně jsem spustila pravou ruku a pohodila dýkou v ruce. Jedním pohybem jsem mu vykopla nůž z ruky a dala mou dýku na jeho chladný krk.
„Jsi výjimečná, Seleno Moorová" na chvíli jsem zčervenala.
„Už nejsi tam malá, neškodná dívenka ve fialové košili" odmlčel se. Přes tvář mu náhle přejel paprsek. Chlapec měl hnědé,rozcuchané vlasy a jeho oči měli barvu čerstvé trávy. Až tak byly krásné. Uslyšela jsem kroky. Někdo tu je...