Short story

24 1 0
                                    

Všechno to začalo před třemi lety na hasičské soutěži. Ty jako nový člen si byl potopený do kádě s vodou. Hned co jsem tě tam viděla jsem věděla, že se mi líbíš. Pár dní po soutěži jsme si začali psát. Bylo to jen obyčejné psaní ale pro mě to v tu dobu bylo největší štěstí. Chtěla jsem tě znova vidět a tak jsem ti napsala. Měli jsme doma rodinnou oslavu a byla tu moje teta které v tý době bylo 17. Řekla jsem ji o co jde a kam chci jít a ona řekla že půjde se mnou. Já jako naivní třináctiletá holka souhlasila. Šli jsme ti naproti a celou dobu jsem ji o tobě povídala. Ona si hrála na kamarádku ale přitom si s tebou už dávno psala. Celou dobu jsem si myslela že by mi mohla v něčem poradit jak na tebe a tak ale bohužel. Ty si přišel a já ji vůbec nepoznávala. Začala jsem si připadat jak když jsem tam na víc já a ne ona. Po nějaký době co jste si povídali, jste mě začali posílá pro pití. Tak já blbá šla. Když jsem se vrátila vy jste tam na sobě byli nalepený a líbali se. Šli jsme se projít a nahoře na obci byla místní parta do které jsem ještě nechodila. Na chvíli jsme se tam zastavili a povídali. Já zavolala domu že jsme na obci a v kolik máme být doma. Doma jsem měli být do 12. Šla jsem ji to říct ale ona mě odstrčila a řekla ať si jdu po svém. Tak jsem se otočila a šla k zídce. Po nějaké době za mnou přišel jeden kluk z party a řekl proč ji tu dělám scény, že už chci domů. Nikdo jste mi nevěřil že to není pravda ale že to řekla mamka a já je budu poslouchat. Mezitím co jste se tam bavili jsem se dozvěděla že si se s ní vyspal. V tu dobu jsem vás oba nenáviděla. Došla jsem k ní a řekla že jdu domů a ona ať si potom přijde. Všichni mě v tu chvíli měli za největší krávu. Nikoho jsem nechtěla vidět ani poslouchat. Když jsem přišla domů bylo něco kolem půl 12. Hned jsem si šla lehnout do stanu abych ji nemusela vidět. Vstala jsem ráno a ona ještě spala. Nemohla jsem ji ani vidět. Když vstala tak hned odjížděli domů ani se nezeptala proč jsem šla a nebo proč se nebavim. Rok jsem ji neviděla a tebe dva a půl roku. Teď se vídáme už od dubna každý víkend. Myslela jsem si že už je všechno pryč ale ono se to znovu probudilo. Píšeme si od prvního dne kdy jsem tě znova viděla. Vozíš mě domů každý den a povídáme si tam klidně i do půl 5. 28.4. Jsme se spolu vyspali a spal si u mě. Celou noc jsem se bála, že si to nebudeš pamatovat ale ráno sis pamatoval úplně všechno. Dokonce si chtěl znovu ale já řekla že ne. Šli jsme zase k nám a kluci tě vezli domu. Všechno bylo v pohodě do tý doby než jsem se tě zeptala jak to bude dál. Ty si napsal že budeme jen kamarádi. Co já mohla dělat. Souhlasila jsem. Teď mi dáváš naděje a já nevím co s tím. Co si mám o tom myslet. Snažím se o tebe dost. Všichni o tom ví jen ty nejspíš ne. Když jsme spolu sami je to to nejlepší. Říkal si, že si chceš se mnou povídat ať nejdu ještě domu a já vždycky zůstanu. Málo spím pak jsem celý den unavená ale tohle bych udělala kdykoliv za cenu toho že budu s tebou. Ty seš jen slepý a vůbec nic nevidíš.

Trošku vylévání srdíčka ale je to podle pravdy. Docela mi tohle pomáhá na odreagování a hlavně na chvíli zapomenout. Za chyby se hned omlouvám.

Short StoryWhere stories live. Discover now