*Báseň podle obrázku, bohužel neznám autora :/
Stál tam a jen hleděl do tmy,
nikomu nevěnoval ni pohled letmý.
Až jednoho dne zjevila se ve snu
nevěděl kdo to je, cítil se nesvůj.
Byla to ona, jež změnila jeho život,
viděl tísíců vzpomínek mihot,
věděl, že už se nevrátí...
...a to myslel, že již ji neztratí.
Teď jen stojí zkrvácen celý,
prohrál svůj životní boj...
...tak jak to všichni chtěli.
Nikdo si proň nevezme smuteční kroj.
Dívka v bílém před ním stojí,
pohřeb v pekle už mu strojí.
On jest vědom svých hříchů,
proto vezme ji za ruku, potichu...
...a jde s ní.
