Sedím v zapadlé ulici a čekám než na mě narazí první upír. Nevím jak dlouho tady jsem, ale určitě to není chvilka. Začíná se stmívat a kolem mě konečně projde první upír, jenomže si mě ani nevšiml. Čekám tedy dál. Myslím že jsem tady už tak 5 hodin a kolem mě rychlostí začínají běhat upíři, ale první který si mě všimne je něčím zvláštní. Jde ke mě pomalým krokem a já ho až teď poznal je to Trevis.
,, Pamatuješ si na mě?" zeptal jsem se opatrně. On jenom přikývl a koukal na mě pořád jak na zjevení.
,,Ty nejsi upír ?" zeptal se mě a dál na mě koukal jako na zjevení.
,,Jsem, ale to teď není důležité. Vím jak vám můžu pomoct. Jenomže první musím dostat ven mojí partu ve které mimochodem nejsou upíři. Jenže na to potřebuju pomoct. Jsou totálně neschopný a upíři by je hned zabili." Doslova jsem to na něj vyklopil. Koukal na mě jenom s otevřenou pusou a čekal co se bude dít dál.
,,Nekoukej na mě jak na debila a řekni mi jak odtud dostanu celou partu" konečně se probral z tranzu a vrhl se mi do náruče. Mohl bych taky říct že jsme se neviděli vážně dlouho, ale to asi nemá cenu a mimochodem je to můj bývalí nejlepší kámoš. Když se ode mě odtrhl pořád byl ve velkým šoku.
,,Hele vážně nechápu jak můžeš vypadat takhle a nesežrat celou partu lidí, to dokážeš vážně jen ty, ale to není to nejhorší" Nadechnul se a zase spustil.
,,Upíři zjistili že tu jsou skupiny lídí a tak je stopují zatím nic nemají, ale já si myslím že na to brzo přijde, takže bych si radši pospíšil. Mám tu partu svých kamarádu ještě z doby kdy tu nevládli upiří, ale nevím jestli ti budou chtít pomoct. Já ti pomůžu moc rád. Nikdy ses na mě nevykašlal tak a za to ti pomůžu, ale mohl bys mi taky vysvětlit jakej máš plán na záchranu upíru?" teď mi vlastně došlo že žádný plán nemám.
,,Teď je to jedno musíme zachránit mojí partu a pak se sem vrátit. Nikdo z nich nepřišel na to že jsem upír a tak to i musí zůstat, ale nemyslím si že by tu byla jiná skupina než ta naše. Hledal jsem všude, ale nikde nikdo, jen samí upíři." Když jsem to dořekl tak se Trevis proměnil v upíra a odlítl pryč. Tak jsem si zase sedl a vymýšlel plán jak odtud všechny dostat. Fakt mě docházejí nápady už mě i napadlo že bych zabil moji partu abych odtud dostal upíry, ale to jsem nakonec zavrhnul. Už mě přestává bavit sedět a čekat než jsem zase přiletí, tak jsem vstal a najednou jako bych zacinkal zvonkem ke mě přiletí 4 upíři. Když na mě tak zkoumavě hledí tak se proměním také. Pořád na mě civí jak kdybych je měl zabít, ale teď jsem přiletěl další upír a z toho jsem poznal Trevise. První se proměnil Trevis, pak všichni ostatní a nakonec i já.
,,Tohle je ten, který chce někoho zachránit?" zeptá se blondýna. Trevis přikývne .
,,Tak jaký máš plán ?" zeptá se naopak kluk z blonďatými vlasy.
,, Potřeboval bych odlákat upíry z ulic abych je mohl dostat ven přes brány. Už několikrát se se mnou viděli a bavili, takže vědí že je chci dostat ven. Furt tam na mě čekají, takže jediné co je potřeba je odlákat."
,,A co za to ?" zeptá se opět blondýna.
,, Pomůžu vám odtud ven..."
