5

22 2 3
                                    

Po asi hodině se odsunuly dveře oddělující kabinu pilota od "mé" a vyšla z nich žena s podnosem. Položila ho přede mě a odešla. Na podnosu byla obložená houska a plastová láhev s vodou. Napila jsem se a podívala na housku. Jelikož jsem neměla hlad, nechala jsem ji ležet a sama si lehla na jeden z mnoha kufrů a s lahví v rukou jsem usnula.  

Probudila mě turbulence, při které jsem z kufru spadla. Posadila se a chvilku se jen tak koukala do tmy mezi ostatní kufry. Pak jsem se přesunula k zaoblenému okénku, zhasla malé světlo, které se odráželo na skle a podívala se ven. Letěli jsme nad městem a jelikož byla noc, celé překrásně svítilo. Vypadalo to, jako by se zemi seskupilo milion světlušek.

Letadlo ho rychle přeletělo a začalo pozvolna klesat. Znovu jsem rozsvítila. V záři slabého světla jsem si všimla nepatrného záblesku. Chvilku jsem se na místo koukala, ale potom mi zvědavost nedala. Zvedla jsem se a začala se prohrabávat nesčetnou hromadou ostatních zavazadel. Narazila jsem na malou kovovou krabičku a odklopila víko. Uvnitř byl malý stříbrný váleček se zdobením. Nevím, co to je.

Ucítila jsem náraz, jak kola letadla přistála na ploše a hned potom se setrvačností skácela na podlahu.  Postavila jsem se, neznámý předmět schovala do vnitřní kapsy mikiny a krabičku strčila zpět odkud jsem ji vzala. Zrovna ve chvíli, kdy jsem se vrátila ke kufru na kterém jsem spala, se otevřely dveře.

Potom šlo všechno hrozně rychle... Vytáhli mě z letadla a společně se zavazadly mě strčili do šedo-zelené helikoptéry. Zase do zadního prostoru... Naznala jsem, že nemá cenu se bránit, protože kolem celé přistávací plochy stálo minimálně půl tuctu po uši ozbrojených chlapů
Zdá se tohle není jen tak ledajaký únos a jak to tak vypadá, je mnohem promyšlenější než jsem čekala.

po dlouhé době, napsala jsem další díl... doufám, že se nezlobíte a že se Vám kapitola líbila. ukonilma

BombaKde žijí příběhy. Začni objevovat