Aiko Sora: Počátek

Úvod

"Nekonečný vesmír, tisíce neprozkoumaných galaxii a zákoutí. Magické a tajuplné leč nebezpečný to prostor.

V dávných dobách žil mocný a všude slavný kapitán Stars, největší a nejuznávanější pirát všech hvězdných dob. Společně se svou věrnou posádkou loupili, přepadali, kradli zlato, šperky a vůbec vše co mělo hodnotnou cenu. Zanechávali za sebou jenom trosky a zpustošené planety.

Ti kteří měli odvahu přepadnout pirátské lodě, nedopadli dobře jen málo odhodlaných dokázali zničit pirátský koráb a zajmout piráty. Nikdy ovšem nikdo nezjistil, kde vlastně tihle piráti sídlí, proto vznikla legenda, že pirátům patří vesmír, neboť v něm žijí. Znají ho líp než kdokoliv jiný obzvláště kapitán Stars a jeho posádka... Svůj poklad, ale jenom přece schovával. Legenda praví, že daleko v hlubokém vesmíru a v té nejvzdálenější je planeta na niž je ukryt Starsův honosný poklad. Říká se jí planeta pokladů.

Babské povídačky říkají, že cestu zná jen král pirátů, jiní zase tvrdí, že existuje mapa k planetě.

Ačkoliv létá ubíhala, Kapitán Stars společně se svou posádkou a svým korábem zvanou noční běs zmizeli... Nikdo neví kam a proč, ale říká se, že ten kdo planetu pokladu najde, vrátí se a ochrání svůj lup."

Malý černovlasý hoch tiše seděl na střeše domu uprostřed noci a tiše naslouchal a sledoval obrázky z hologramové knížky. Jakmile zazněli poslední slova vypravěče zavřel knihu, přitiskl si jí k sobě a svými rudě žhnoucími oči se zahleděl na noční oblohu plnou zářících hvězd společně s obří zářící modrou kouli nazývanou měsíc.

Hoch, ale náhle našpicoval uši a zbystřil oči neboť zaslechl ze zdola svou matku, jak povykuje, kde zase vězí.

"Aiko, okamžitě dolů," zakřičela matka na svého syna, "je půl noc a ty zas vysedáváš na střeše, máš už dávno spát!" Rudo oky hoch jen protočil očima slezl dolů ze střechy velkého cihlového  domu a tiše promluvil k matce: "Omlouvám se maminko, dnešní noc je opravdu magická, nemohl jsem spát." Aikova matka si jen promnula krk upravila pramínek vlasu jenž jí trčel podél obličeje a pokynula svému dítěti, ať si jde lehnout do postele.

Jakmile se malý Aiko vytratil z obzoru, Laila se podívala na oblohu a lehce přesto unaveně se pousmála. 

"Tohle má po tobě Sorene." Zamumlala si pod nosem a taky se vydala do útrob domu.

O 11 let později...

"Aiko vstávej za hodinu musíš být v přístavu!" Zaječela Laila na svého syna, Ta ovšem překvapeně zahlédla svého nadšeného syna, jak snad nadzvukovou rychlostí proběhl okolo své matky směrem do koupelny, poté se rychle převlékl popadl batoh s věcmi, které si zabalil na cestu a v neposlední chvíli se ukázal před svou smutnou, slzící maminkou. 

"Dávej na sebe dobrý pozor," řekla mu do očí, " hlavně se nežeň do problémů a dávej si pozor na zloděje a obchodníky."

Aiko upustil svůj bágl na zem pevně k sobě přitiskl uplakanou hnědovlasou ženu a tiše pošeptal.
"Neboj se o mě, vrátím se."

S touhle větou se rozloučil a rychlým krokem vykračoval po polní cestičce směrem do města a následně k přístavu.

Laila mu neustále mávala a v myšlenkách vzpomínala na svého muže jenž se taky tak loučil se svou ženou.

"Jsi celý po otci, Aiko Sbohem! Buď opatrný."

Achooooj :D Ani nevím jestli mě tady ještě někdo sleduje neboť jsem sakra dlouhou dobu nic nevydal a stáhl své příběhy do nicoty a některé i pozastavil.... No jooo nebyl čas.... Pořád někde lítám nebo zachraňuji svět :DD Kecám s tím světem.. :D no možná... :P Ale Každopádně jsem zase zpět plný nápadů a elánu se do vrhnout do neznámá... 

Jo ... staré příběhy hodím za hlavu a nechal jsem se inspirovat jednou moc pěknou pohádkou... A jelikož mám rád staré dřevěné koráby, piráty atd... :D  Pak moderní technologii, tak jsem se rozhodl to smísit a vytvořit úplně nový svět :D 

Napsal jsem zatím krátkou upoutávku a pokud se to aspoň trochu uchytí budu pokračovat v tomhle příběhu. :) 

Zatím zdar 

S pozdravem 0YagamiLight0