1. rok - 1.

720 35 0
                                    

Byl to jeden z nejobyčejnějších dnů prázdnin.

Seděla jsem na kopci, na tom jediném kopci, kde jsem mohla pozorovat něco, co miluju.

Slunce ozařovalo okolí sytě oranžovou barvou, vítr šuměl v korunách stromů nedalekého lesa a zdálo se, že tu nikdo jiný kromě mě neexistuje.

Ticho protl až smích.

Byl to tvůj smích. Ten nejkrásnější zvuk na světě.

Šla jsi v dálce, obklopená přátely. A každou vteřinou byla blíž u mě. Nedívala jsem se, v tu dobu to ještě nebylo nutné.

"Líbí se mi tvoje nehty." Vylekal mě tvůj hlas.

"Děkuju."

"Uděláš mi taky takové?"

"Nemám už modrou barvu." Plácla jsem okamžitě a v tu ránu litovala toho, že jsem to vyslovila.

"To nevadí." Usmála ses. "Uvidíme se."

Když jsi odešla, tak ten den už nebyl tak obyčejný.

Fool for you | cz | CamrenKde žijí příběhy. Začni objevovat