Holka s těžkým životem

ZÁVOD

Dobré ráno dnes nejdu do školy jupiiiiiii, ale těšila jsem se na Johna od rána jsem si s ním psala a dnes ho neuvidím ach jo! Dnes mám důležitý závod je to mistrovství Evropy a doufám, že postoupím i na mistrovství Světa. Ráno jsem se stihla jen nasnídat, obléct a udělat si hygienu např. vyčistit si zuby, učesat se atd. Spěchala jsem, protože na letiště mě vezla máma jedu totiž do Francie už se tam mooc těším.
Na letišti:
Máma:
„Zlato až tam dojedete hned mi písni a já si tě tady vyzvednu v 20:00 jasné?"
Luna:
„Jasně mami už přeci nejsem malá neboj se o mě hned jak tam přiletím tak ti napíšu."
Máma:
„Jen, aby si nezapomněla! Tak pa zlato a držím ti pěsti!"
Luna:
„Díky neboj nezapomenu ahoj."
A dala mi pusu naštěstí na čelo, cítila jsem se jak velká holka a byla jsem šťastná, že budu mít od mámy a Nicka alespoň na chvíli klid, uff oddechla jsem si.

V letadle:
Seděla jsem se svojí kamarádkou Nataly bude se mnou v týmu a ještě Vanessa a Clarisa.
Jen tak pro zajímavost moje klisna se jmenuje Bellissa je to americká klisna je krásná.  Celou cestu jsem byla nervózní a na chvíli jsem si zdřímla a až jsem se probudila tak jsme měly před s sebou kousek cesty.
Ve Francii:
Bylo 10:00 a my jsme dorazili do Francie a závod začíná ve 12:00.
Vanessa:
„Nevím jak vy, ale ta cesta byla hrozná dlouhá a nudná."
Luna:
„Já vím taky mě to nebavilo a jsem strašně nervózní bojím se, že se mě to nepovede."
Nataly:
„Luno tobě se to určitě povede jsi šikovná já to vím to mě se to nepovede."
Pak jsem musela zavolat mámě a ta mi jak jinak řekla ať se mi to podaří a, že mě drží pěsti no a, že mi posílá pusu fuuuj!

Tohle je můj I-pone:

Poté jsme jeli autobusem na místo kde se to má konat začínala jsem mít větší a větší trému. Zbývala jen chvíle do závodu a já si musela dát něco na uklidnění strašně se mi třásli ruce.
O půl hodiny později:
Byla jsem připravena na startovní čáře a jak se ozvalo start! rychle jsem vyběhla. Držela jsem se druhá a byla jsem ráda mohla jsem být poslední a to jsem nechtěla.  Pak se stala hrozná věc vedle mě stáli fotografové a začali nás fotit jenže Bellissa na to není zvyklá a začala se stavět na zadní a já spadla na zem. Hned ke mě všichni přiběhli a sanitka mě odvezla do nemocnice.  Moje trenérka zavolala mé mámě a ta do hodiny přiletěla nejbližším letadlem...
Doufám, že se vám závod líbil myslím, že tohle jste nečekali ani já jsem to naplánovala, ale myslím, že se to povedlo a byla bych ráda kdyby jste dali nějaké pěkné komentáře a hlasovali pro něj díky moc a ahoj Elis692