část 3

173 9 2
                                    

,, Hanabusa, můžeš ze mě prosím slézt docela to bolí." Řekl Akatsuki a já se nemohla přestat smát a stejně tak i Rin a ostatní až na Kuran-senpai přijde mi že se vůbec neusmívá. Když byl čas do třídy šli jsme se s Rin převléknout do bílé uniformy. Šli jsme do haly kde se čekalo jen na Kuran-senpai. Když přišel mohli jsme jít. Akatsuki si se mou propletl ruce a vyšli jsme z brány. Když holky z denní třídy uviděli mě a Akatsukiho jak máme propletené prsty začali mě zabíjet pohledem. Sklopila jsem pohled a koukala na zem. Když jsme dorazili do třídy sedla jsem si s Rin. ,,Takže ty a Akatsuki spolu chodíte?" Zeptala se Rin. ,,Jo chodíme spolu. A všimla jsem si že ty nějak pokukuješ po Kuran-senpai. Že se ti líbí?" Zčervenala a přikývla. Koukla jsem se po třídě kde je Kuran-senpai který byl v rohu třídy a sem tam se koukal po Rin. ,,Tak mu to řekni podle mě se mu líbíš, taky po tobě pokukuje." Řekla jsem ji a usmála se. ,,Dobře dnes až skončí škola tak za ním půjdu a řeknu mu to." Řekla sebevědomě. ,, Fajn budu držet palce." Usmála jsem se na ní a ona mi úsměv oplatila. Začala jsem si kreslit, nakreslila jsem Akatsukiho. ,,Wow hezky kreslíš." Řekla Rin.
,, Děkuji jestli chceš mužů ti nakreslit Kuran-senpai." Dál jsem pokračovala v kreslení když mi někdo začal stínit. Podívala jsem se kdo byl ten narušitel. Byl to Akatsuki sedl si vedle mě z druhé strany a dal mi ruku kolem pasu a rukou si podepřel hlavu. Když jsem dokreslila Akatsukiho začala jsem Kuran-senpai pro Rin. Najednou Kuran-senpai oznámil že je konec ať se vrátíme do svých pokojů že musí za ředitelem. Akatsuki mi vzal knihy a šli jsme. Když jsme přišli Rin řekla že jde čekat k jeho pokoji já jen kývla a usmála se. Já šla do našeho pokoje kde jsem si lehla na postel. Najednou jsem si vzpomněla na dopis od mamky který mi dal otec. Šla jsem hrabat ve svých věcech. Mám ho!

,,Milá Luchio.
Když tohle čteš tak už ti je 17 let. Je mi opravdu líto že jsem nebyla dobrá matka. Pro tebe a pro tvého bratra. Omlouvám se ti za všechnu bolest co jsi musela protrpět kvůli mě moc se ti omlouvám, doufám že si najdeš někoho s kým budeš šťastná jako já s tvým otcem.
S láskou Máma."

Rozbrečela jsem se. Bratra jsem neviděla rok je starší než já je mu 20 a odešel od otce a začal žít sám. Jmenuje se Hide. Teď jsem si vzpomněla že Rin má taky bratra vím o něm jen to že se jmenuje Takuya. Až teď jsem si všimla že v té obálce je ještě něco, trochu jsem s tím zatřepala a vypadl náhrdelník z přívěskem a uvnitř přívěsku byla fotka celé naší rodiny, zapla jsem si to na krk. Šla jsem do koupelny. Každý pokoj má vlastní koupelnu. Umyla jsem se a šla spát.

Ahoj lidi tu je další díl. Zítra bude další a bude pohled Rin. Zítra pápá

Noční Láska Kde žijí příběhy. Začni objevovat