Mezi Světlem A Tmou

1. Stěhování

Ahoj, já jsem Tereza Woodsonová a chtěla bych vám představit můj "krásnej" život plný nezapomenutelných věcí.

Začalo tím, že....

Psal se rok 2016. Vstala jsem a šla jsem si udělat ranní hygienu. Mamka na mě volala, ať se jdu nasnídat. Naštěstí jsem nepospíchala do školy, jeslikož byly letní prázdniny. Sešla jsem ze schodů a šla do kuchyně, kde na mě čekaly oba dva rodiče.
,, Copak se děje? "ptala jsem se jich.
,, Terezko? Něco bychom ti měli asi říci. Víš, budeme se stěhovat. "
,, Cože??! Stěhovat? A kam? A kdy? A proč? Já se nechci stěhovat! "dořekla jsem nastvaně.
,, Ano, budeme se stěhovat. Už jsme zajistili baráček u hlavního města. Víš, maminka dostala velmi dobrou pracovní nabídku poblíž New Yourku. Bude to tam skvělé uvidíš a sem budeš za kamarádkama jezdit taky." snažili se mě přemluvit.
,, A to jste se mě nemohli ani zeptat? Proč mi vše říkáte tak pozdě? "dořekla jsem to a vyběhla jsem nahoru, abych se dala zpátky do pořádku. Potom jsem si otevřela počítač a napsala jsem to všem kamarádkám s kterýma jsem se stýkala. Vzala jsem si skateboard a šla ven abych to řekla holkám, který bydlí poblíž a nemají facebook.

Probrali jsme to spolu, a já jsem jim slíbila, že se na ně přijedu podívat.
Přišla jsem zpátky domů a zavřela se v pokoji.

Druhý den jsem se dozvěděla, že se budeme stěhovat už za dva týdny, takže jsem si začala pomalu balit. Jedna kamarádka Elise mi přišla pomoci, jelikož jsem toho měla opravdu hodně. Potom jsme se jeli s rodiči podívat na náš nový dům. Byl velmi pěkný. Měl velikou zahradu a také tam byl velmi pěkný bazén.

Poslední den před stěhováním jsem uspořádala menší párty. Pozvala jsem na ni všechny moje kamarádky. Nikam se mi nechtělo, jelikož jsem měla svoje kamarády ráda.
V den stěhování jsem vzala všechny krabice a naskládala stěhovací službě. Teď už jsem jenom čekala na pokyny od rodičů. Jelikož jsem chtěla, aby se za mnou přijeli občas podívat příbuzní, napsala jsem jim přesnou adresu a popis domu.

Občas je čekání tak únavný, až člověk z toho usne. Jop, přesně to se mi stalo. Už na mě volala mamka ať už jdu.
Rozloučila jsem se s kamarádkama, nastoupila jsem do auta a mířila kupředu novému životu.....