Vyděla jsem malé světlo ale byla jsem moc slábá se za ním rozeěhnout bylo pozdě už jsem vyděla jen černo černou tmu
Vadima pohled
"Píp píp.. "
Syšel jsem pípaní otočil jsme se k posteli a ležela tam bezmocná
"Ona umř-"
"Umřela" přerušil mě doktor
"Né!!" nevidržel jsme to a rozbrečel jsem se
Doktor mi oznámil že mám jít domů
Doma
Šel jsem do koupelny a udělal to podřezal jsem se
Vidím jí stojí tam a kouká na mě rozběhnz se kní a obejmují takhle spolu můžeme být na vždy
Natky pohled
"Vláďo!! Nici umřela!" rozbrečela jsme se
"Naty neplakej prosimtě V-vadim taky" když jsem to slyšela rozbrečela jsem se ještě víc
"Aspoň můžou být spolu a navždy" řekla jsem
"Pojď zachvíli je pohřeb" na pohřeb se dostavilo hodně lidí
O 10 let později
Máme z Vláďou dvě krásné děti a máme krásný život a na Váďu a Nici nikdy nezapomenem.
TAŽE JETO KONEC TÉDLE FANFIKCE UŽ MĚ NIC NENAPADALO ALE BUDU PSÁT NOVOU NEVÍM JEŠTĚ O KOM ALE ASI ZASE O VÁĎOVI
TÁÁÁÁKŽE ČAU ČAU
