,,Phile, máte se okamžitě dostavit za princem Danielem." zavolal na mě jeden ze sluhů.
To si dělá srandu, co po mně zase chce? Byl jsem u něj tak před půl hodinou a navíc by se měl připravovat na dnešní bál, ne trávit čas se mnou. Musí si najít princeznu, se kterou bude po zbytek svého života. Při pomyšlení na to, že bude milovat někoho jiného, mě píchlo u srdce, ale teď nebyl čas na přemýšlení o takových věcech.Zhluboka jsem se nadechl, zaklepal a vkročil do jeho pokoje. Rozhlédl jsem se po pokoji, v domnění, že bude sedět u stolu s knihou, jako vždy, ale místo toho ležel na posteli schoulení v klubíčku s očima plnýma slz.
,,Princi, co se stalo?" zeptal jsem se ho opatrně, byl jsem jeho ochránce už dlouho, ale ještě nikdy jsem ho neviděl plakat.
,,Philly, p-prosím obejmi m-mě." zašeptal mezi vzlyky.
Neváhal jsem ani vteřinu a okamžitě ho uvěznil v mém náručí. Věděl jsem, že je to možná poslední příležitost být s ním sám, než si půjde najít svou princeznu a já se stanu pouze mlhavou vzpomínkou na jeho minulost. Pamatuji si na den, kdy mi ho přidělili, původně jsem nechtěl strážit 'ubohé a rozmazlené princátko', ale poté jsem zijstil, že je úplně jiný. Dan byl milý, hezký, a měl ten nejupřímnější a nejkrásnější úsměv na světě. Nebyla na něm jediná chybička. Jeho dokonalé čokoládově zbarvené oči, hebké a lehce vlnité vlasy, které tak nenávidí a jeho rty. Ty růžové rty, které chci políbit už ode dne, co jsem ho poprvé spatřil.
,,Danny, řekneš mi co stalo?" zeptal jsem se a podíval se do těch čokoládových očí.,,J-já si n-nechci nikoho v-vzít." zavzlykal a znovu zabořil hlavu do mé hrudi.
,,Neboj Danny, nebude to tak zlé, budeš ji milovat a ona bude milovat tebe. Jsem si jistý, že budete oba dva šťastní." snažil jsem se ho utěšit, ale při každém slovu, co jsem vyslovil, jakoby se mi do srdce zapíchly tisíce nožů.
,,B-bude to z-zlé, bude to t-ta nejhorší věc na s-větě. J-já totiž m-miluji někoho j-jiného." zašeptal zlomeně a setřel si slzy, které nepřetržitě stékaly po jeho růžových tvářích.
,,K-koho?" zeptal jsem se zmateně
,,T-tu osobu jsem potkal celkem dávno, první věcí, kterou jsem uviděl byly nádherné č-černé vlasy a ty nejkrásnější zeleno-modré oči." usmál se a pokračoval.
,,Když se ty oči setkaly s těmi mými, cítil jsem, jak se mi podlamují kolena a to nemluvím o tom jak se usmála." i přes slzy se zasmál a pohlédl do mých očí. Já pouze hleděl do prázdna, netušil jsem, že se do někoho zamiloval tak dávno, ale to co mě opravdu zmátlo, byla ta neznámá černovlasá osoba.
,,T-to mi na to n-nic neřekneš?" začal znovu vzlykat.
,,C-celou tu d-dobu m-mluvím o t-tobě," řekl a podíval se na mě ,,t-to ti n-nedošlo?" vytrhl se mi z náručí a vyběhl ze dveří.
,,Dane!" zakřičel jsem a rozběhl jsem se za ním. Naštěstí jsem ho díky každodenním tréniku rychle doběhl a otočil ho ke mně.
,,T-tak už t-to víš." zašeptal a sklopil hlavu.
,,Dane, podívej se na mě." řekl jsem tiše a podepřel mu hlavu dvěma prsty. Stáli jsme tam, uprostřed prázdné chodby, chtěl jsem něco říct, ale nedokázal jsem to, proto jsem přistoupil blíž a opatrně přitiskl své rty na jeho. Jakmile se jeho rty dotkly mých, projel mnou zvláštní pocit, který pouze potvrzoval, že je to správné.
,,Philly," zašeptal Dan, když se odtáhl ,,já jsem myslel, ž-že mě budeš n-nenávidět."
,,Dane, podívej se na sebe, jak bych mohl nenávidět tak úžasného člověka jako jsi ty." usmál jsem se a pohladil ho po tváři.
,,Taky tě miluji Danny." zašeptal jsem a znovu spojil naše rty.