8. část

129 9 4
                                    

Když jsem jsem vběhla dovnitř, slyšela jsem rány v kuchyni. Doběhla jsem tam a jeden chlap škrtil mamku. Táta se k nim chtěl dostat, ale ten druhý ho nechtěl pustit a tak ho táta musel držet, aby se ochránil. Použil svoji schopnost. Kdyby ho pustil určitě by mu něco udělal.

Rychle jsem pomyslela na toho chlapa, který škrtil mámu. Začal se svíjet v bolestech a pomalu se na mě otáčel. Když se otočil viděla jsem jeho upíří zuby.

Rozběhla jsem se a kousla ho do krku a vytrha mu kus masa. Padl k zemi a bylo po něm.

Pomyslela jsem na toho druhého a řekla tátovi: Můžes. Udělal mu to stejné, co já tomu druhému.

Podívali jsme se jim ruku. Na předloktí měli vytetované tři trojúhelníky, které byli do sebe zapletené. To je znak upírů, kteří získávají území. Jsou to naši nepřátelé. Je to klan asi 30ti upírů, kteří vyvražďují upíry a obsazují místa, kde žili a prohlašují to jako jejich území.

Za chvíli přiběhl Stewart a ptal se jestli jsme v pořádku. Odpověděli jsme mu, že jo a potom jsme mu vysvetlili kdo jsou. Tak to se máme na co těšit. Odpověděl.

Potom jsme těla odtáhli do lesa na naší zahradě a tam jsme je spálili.

Večer mi přišla sms od Andrewa. Ptal se mě jestli se našim nic nestalo. Odpověděla jsem, že se naši hádali, když máma zametala a zlostí odhodila koště a trefila okno a že už je zase všechno jako dřív. Tak to jsem rád. Odpověděl. Napsala jsem mu dobrou noc a on mi odpověděl totéž. Potom jsem šla spát.

Upíří rodinkaKde žijí příběhy. Začni objevovat