1.Kapitolka ... Výlet? ...

97 8 5
                                    

,,Stávej Marinette, za chvíli jedeme" křikne na mě mamka z dola. ,,Jedeme? Kam?" zeptám se ještě ospale. ,,Na výlet" odpoví mamka. ,,No jo vlastně, dnes jedeme na výlet" řeknu si pro sebe. ,,Stávej Tikki, za chvíli jedeme" řeknu mé malé kamarádce. ,,Jojo, už vstávam" oznámí mi Tikki. Jen co to Tikki dořekne, vstanu z postele a jdu do koupelny si udělat ranní hygienu a učesat se. Až už to mám hotové, vyjdu z koupelny a mířím si to přímo do jídelny. ,,Připravila jsem ti snídani" řekne mi mamka a podá mi talíř s toastami. Sednu si ke stolu a pustím se do jídla. Když už jsem toasty snědla, odnesla jsem talíř do dřezu a šla jsem do pokoje. Přesněji ke své skříni kde jsem si asi deset minut vybírala oblečení. Ale nakonec jsem si vybrala bílé tričko, na bílé tričko jsem si navlíkla černý svetřík k tomu všemu jsem si na sebe pak dala růžové elasťáky. ,,Tak, válka skončila" řekla jsem si s oddechem. ,,Seš připravená Marinette?" zeptá se mě taťka. ,,Jo, jsem" odpovím taťkovy. ,,Pojď Tikki, už bychom měli jít" řeknu jí a schovám si ji do kapsi. Otevřu dveře do pokoje a jdu dolů. Přesněji do auta. ,,Mami? Kde ten výlet je?" zeptám se mamky. ,,To je překvapení" řekne a zachichotá se.

Už jedeme nějakou dobu a mě už to nebaví. ,,Za jak dlouho tam budeme?" zeptám se tentokrát taťky. ,,Za necelých 10 minut" řekne s úsměvem na tváři. ,,Jo" zaraduju se. Po 10 minutách cesty, jsme už byli na místě. Vystoupila jsem nadšeně z auta a rozhlédla se, kde to vlastně jsme. Byli jsme na mýtince na okraji lesa. Asi 15 metrů ode mě bylo jezero. Jo a zapoměla jsem dodat že na té mýtině byli takové chatky, bylo jich tam asi 15. ,,Tak kterou si vyberem?" řekne taťka. ,,Já bych si vybrala chatku číslo 7" oznámím. ,,Dobře tak ta je naše" řekne taťka. Já se k ní rozeběhnu a začnu jí šmejdit. V chatce byli dvě místnosti. V jedné místnosti byla jedna postel a ve druhé místnosti byla manželská postel. ,,Tak a je jasno, já si zamlouvám pokoj s jednou postelí" oznámím rodičům.

,,Je už pozdě Marinette, běž spát" řekne mi mamka. ,,Dobře" řeknu, i když se mi vůbec spát nechtělo. Odešla jsem tedy do umývárek a tam si vyčistila zuby. Poté jsem se odebrala do pokoje, kde jsem zalehla do postele. ,,Tikki?" zeptám se jí. ,,Ano?" řekne Tikki. ,,Mám takový divný pocit" řeknu. ,,A jaký Marinette?" zeptá se mě Tikki. ,,Něco jako-" nedořeknu protože mě někdo vyruší. Přesněji mi někdo rozbil okno a pak do něj skočil, což znamená že byl u mě v pokoji. A ten někdo byl asi člověk posedlý akumou. ,,Tikki tečky!!" křiknu. Hned co se proměním do berušky, začne proslov. ,,Ahoj beruško, já jsem Lefína. A každý kdo se mi postaví do cesty se promění v prach. ,,To se ještě uvidí!" křiknu po Lefíně. Ona na nic nečeká a vyšle na mě velký vír. Já jen tak, tak uhnu...

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 14, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

 Ladybug ❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat