"Už jsme skoro u konce, slečno Laughton, jen jsem ve vašem životopisu nepochopila jednu věc a to jest vaši největší zkušenost v době, kdy jste pracovala v léčebně pro alkoholiky", starší dáma povytáhla své domalované obočí a sundala si brýle.
"Uh .. Harry Styles, prosím, to byla má největší zkušenost", odmlčela jsem se a má budoucí šéfka mne pobízela k vysvětlení. "Bude to na dlouho, ale jsem schopna povyprávět vám, jak to celé bylo a proč se tento muž zapsal do mého srdce jako ta největší zkušenost", starší žena přikývla a já se zhluboka nadechla.
"Tohle je Clér, má asistentka, bude Tě doprovázet a hlídat na celý měsíc, Harry", vysvětlila má šéfová pohlednému mladíkovi, který mne skenoval pohledem. "Podmínkou je žádný alkohol, rozumíš mi ?", podívala se mu do očí a on s kamenným výrazem přikývl. "Budeme spolu každý den, tvá zavazadla jsou v mém domě",mrkla jsem na Harryho, který měl na tváři překvapený, až udivený výraz. "C-cože ? Já s ní budu bydlet? To nebylo v plánu, nemůžete mě takhle sledovat! " , protestoval, ale zbytečně. "Pokud chceš vidět pozitivní výsledek Harry, musíš pro to udělat vše", mile se na něj má nadřízená usmála a podala rozkaz, ať s ním pojedu domů.
Při cestě v autě vládlo hrobové ticho. Nikdy bych si zrovna do něj netipla, že je závislý na alkoholu. Dokonce říkal, že mu alkohol málem zabil vše, na čem mu kdy záleželo. Musím to dokázat. Musím ho od toho odtrhnout a ukázat, že na to mám. To je má příležitost. Pomůžu mu, musí to velmi potřebovat. Z mého přemýšlení mě vyrušilo jeho mírné zakašlání a to už jsme byli u mého domu. Harry poslušně naklusal ke schodům a čekal až odemknu vchodové dveře. Pustil mě dál jako první, což jsem ocenila. V chodbě už čekaly jeho kufry, které si sám odnesl nahoru,i přesto, že jsem mu nabídla pomoc.
"Tak Harry, to je tvůj pokoj, můj je hned vedle", ukázala jsem mým směrem a nechala ho si vybalit. Z pár zkušeností jsem schválně stála za dveřmi a čekala, co udělá. Jako první otevřel svou brašnu, kterou měl i na rozhovoru v léčebně. Vytáhl z ní láhev čehosi, co mělo rudě červenou tekutinu. Já to věděla !
"Pravidlo číslo jedna, Harry", odkašlala jsem si. "Žádný alkohol, vzpomínáš? Přistoupila jsem k němu, vzala mu láhev a raději prozkoumala jeho brašnu. Když jsem odcházela, slyšela jsem jak něco zamumlal, ale ignorovala jsem to. Zatímco jsem do dřezu vylévala vodu odporného hořkého zápachu, zaznělo hlasité cupitání po schodech. Chystal se jít ven. "Kam pak ? Máme být přece spolu, copak si nevzpomínáš ?", povzdychla jsem si a on si klidně prohrábl své kudrnaté vlasy. "Musím jít pryč, něco si zařídit", zalhal. "Zařídit si něco, jako hospoda?", položila jsem ruce na svůj hrudník. "Zůstaň tady a nedělej to ještě těžší", řekla jsem a dal se věnovala vylévání toho sajrajtu. Tak si tedy sundal kabát, který si stačil už obléct a sedl si na barovou stoličku naproti mě. Pousmála jsem se nad tím respektem, který u mě má. Tedy aspoň myslím. Utřela jsem si ruce do ručníku, a z dřevěné skříňky vytáhla hru. Activity, hra která baví každého, tedy doufám ... Vítězně jsem hru nadzvedla, aby ji Harry viděl. Protočil panenkami, ale já stejně vytáhla hrací desku a figurky. "Já jsem červená, ty si buď jaký chceš", usmála jsem se a on si vybral žlutou figurku,kterou jsme společně přidali na startovní políčko. "Nemyslíš, že je trochu blbé hrát to ve dvou? ", podíval se na mě těmi smaragdovými očky. "Ne, hlavně že se nijak zabavíme", pousmála jsem se a pobídla ho, aby si vybral kartu.
"Vždyť to byla jasná kobliha, co jsem předváděl ! Nemůžu pochopit, že jsi to ty, Clér Laughton neuhádla !", řekl v záchvatu smíchu Harry. "Dobře, tak se posuň", hlasitě jsme se oba zasmáli a podívali jsme se tomu druhému do očí. Už na první pohled jsem se do těch jeho zamilovala. Začali jsme se k sobě přibližovat, přitáhl si mě k sobě a to už jsem cítila jeho teplé rty na těch mých. Začala jsem spolupracovat, ale po chvilce jsme se však odtáhli, neboť potřeba vzduchu byla v tomto případě velmi nutná. "Nevím co to do mě vjelo, omlouvám se Ti", zakoktal a já jen přikývla. Nevadilo mi to, ale mít něco se svým klientem by se asi šéfové nelíbilo. Po chvíli ticha jsme hru uložili zpátky do krabice, za okny už šla vidět zářivá světla vysokých lamp. Odklusali jsme se do svých pokojů, kde jsme se odebrali svým snům.
