Povídky z Bradavic

Noc u Hagrida

Byla sobota ráno a mě přišla pošta.
"Hele,to je od Hagrida."řekl jsem a přelétl svůj právě doručenný dopis.
"Co píše?"zeptala se Hermiona.
Začal jsem nahlas číst Hagridův dopis:"Ahoj Harry. Napadlo mě,estli byste u mě nechtěli přespat? Samozřejmě se zeptejte.
              Hagrid"
"Super."řekl Ron.
"Zajdeme za Mcgonagalovou."navrhla Hermiona.
"Dobře. Kdy?"zeptal jsem se.
"Co třeba hned po snídani?"vyhrkl Ron celý nedočkavý.
"Skvěle."řekla Hermiona a dojedla svou snídani.

Já,Ron a Hermiona jsme šli chodbou ke kabinetu profesorky Mcgonagalové.
"A co když nám to nedovolí?"zeptal se Ron.
"Co použít plášť po taťkovi?"navrhl jsem a Ron s Hermionou přikývli.
"Ťuk,ťuk,ťuk." Hermiona zaklepala.
"Dále."ozval se z kabinetu profesorčin hlas.
Uchopil jsem kliku a otevřel.
"Dobrý den paní profesorko."řekli jsme jednohlasně.
"Dobrý den. Co potřebujete?"zeptala se Mcgonagalová.
Podal jsem jí dopis od Hagrida.
"Vy byste tam chtěli přespat,že ano?"
zeptala se,když si dopis přečetla.
Přikývli jsme.
"Mohli byste tam přespat,jen když vám to dovolí pan ředitel."oznámila  nám.
Vstala a přešla ke dveřím. Otevřela a my jsme vyšli ven.

"Kuřecí polévka."řekla Mcgonagalová
u vchodu do Brumbálovi pracovny.
Skočili jsme na točící se schody.

"Dobrý den pane řediteli."řekli jsme opět jednohlasně v jeho pracovně.
"Ááááá! To jste vy."usmál se
Brumbál."Co potřebujete?"
Všechno jsem mu řekl a on na to:
"Jistě. To je určitě skvělý nápad."
"Takže můžeme?"optala se stále nejistá Hermiona.
"Ano."odpověděl Brumbál.