Kluk mé BFF

5.část Dovolená

Byla jsem hodně zdrcená ze zprávy, kterou mi Carol poslala. Nejdřív jsem brečela, pak jsem byla vzteklá a zase brečela. Byla jsem nešťastná. Vždyť já jsem jí nikdy nezáviděla? Proč to všechno? Měla jsem v hlavě tisíc myšlenek.

Další dny jsem nechodila do práce. Byla jsem zavřená ve svém bytě a nevycházela jsem vůbec ven. Nevím proč vždycky jsem zvedla hlavu a šla dál, ale teď. Byla to pro mě rána a teď si vůbec nedokážu představit jak se toho zbavit.

I v práci mi to moc nešlo. Nedokázala jsem se vůbec na nic soustředit. O pár dnů později mi zavolal můj bratr Maxi.
,,Ahoj ségra! Mohly bychom se s Nelli stavit za tebou." ,,Ano můžete přijet." S bratrem jsem už nemluvila tak aspoň tři měsíce. Můj bratr žije v mém rodném městě Cordóbě se svou přítelkyní Nelli. Nelli, ale není z Argentiny, ale ze Španělska, kde teď žiju. Rozhodla jsem se tu žít, protože mi tu nabídly mnohem větší plat a Carol se sem se mnou přestěhovala, protože tu má matku a v Argentině žila právě u otce. Navíc jazyk stejný takže žádný problém. Bratr chodí s Nelli už dva roky a jsou spolu strašně roztomilí. Právě si myslím, že bratr brzy požádá Nelli o ruku a já bych jim to moc přála.

O týden později jsem čekala na letišti v Madridu a čekala jsem na ně. ,,Sestřičko." Objal mě, že jsem myslela, že mě udusí. ,,No tak nech toho Maxi" ozvalo se za mnou. Byla to Nelli a když nás viděla neubránila se smíchu. Když mě bratr pustil přivítala jsem i Nelli a pak jsme jely ke mně domů. ,,Tak co Candys jak se máš?" ,,Ale dobře." ,,No nevypadáš, že bys byla nadšená, že jsme za tebou přijeli. I po telefonu si zněla otráveně." ,,A proč si nepozvala Carol? Vy jste se pohádaly" zeptala se Nelli. ,,No...nebudu vám lhát. Já a Carol už nejsme nejlepší kamarádky. Začalo to tím jejím novým klukem Ryanem. To je vlastně příčina toho všeho." ,,No tak ségra přece to nemůže být tak hrozné. Nikdy jste se tak moc nepohádaly. Vsadím se, že za týden budete zase kamarádky." ,,Tím si nejsem tak jistá." Potom jsem ukázala bratrovi tu zprávu a bratr myslel, že omdlí. ,,Tak tohle bych do Carol nikdy neřekl" a pak ukázal fotku Nelli. ,,Ale vždyť jste BFF." ,,Pro Carol už ne." Oba viděly jak mě to ničí a tak se rozhodly změnit téma.

Dalšího rána jela Nelli s Maxim do Granady za Nellininými rodiči, protože jsem jim řekla, že dnes odlétám do Lisabonu. Jenže než jsem měla odletět musela jsem mluvit se svou šéfovou. ,,Slečno Ponteová jsem ráda, že jste přišla. Chci si s vámi promluvit ohledně vás." ,,Provedla jsem něco?" ,,Ne, ale poslední týdny mi připadáte nějak mimo. Ptala jsem se i vašich kolegyň a řekly mi, že nevypadáte v pořádku. Rozhodla jsem se vám dát dovolenou." ,,Ale já dovolenou nepotřebuju. Jsem vážně v pořádku." ,,Candys já vám tu dovolenou nařizuji. Zítra odletíte na Menorcu." ,,Děkuju." Odešla jsem domů. Byla jsem ráda, že mi ji dala, ale radši jsem říkala, že to není potřeba, protože jsem nechtěla vypadat jako chudák i když už chudák jsem.