I found you.

#1

Měla jsem zase pocit jakobych na něco zapomněla.Zkusila jsem se soustředit na práci ale nešlo to.Kolonky v počítači pobíhaly SEM a TAM, SEM a TAM.Písmenka mi vyskakovala z řádků, jakoby před něčím utíkala.Sundala jsem si brýle a promnula si oči.Rozhlídla jsem se po kanceláři kde bylo ticho a v tom se ozývalo pouze cvakání mé klávesnice a hukot počítače.
,,Fran, co to děláš?"řekla jsem si potichu pro sebe.Očima jsem zaostřila na hodiny vyjímajíc se ve tmě.Ručičky se zrovna scházely u dvanáctky a tak si říkám jestli jsem vůbec normální.Místo toho abych si našla konečně přítele a založila rodinu se tady starám o nějaký živnostenský list nějaké důchodkyně.
,,Ale co když to nestihnu do zítra odevzdat?" opakovala jsem si stále v hlavě.Ale ne.Měla bych jít domů a vyspat se.
,,Ale co když mě vyhodí?" už zase dostávám svůj nával paniky.Podívala jsem se na šuplík ve které se skrývala jediná má zachrána. Prášky.Někdy je to to jediné co mě drží nad naprostým vybouchnutím.Ale dnes ne.Sjela jsem rukou po kovové ručce šuplíku a povolila si límeček u košile. Nádech,výdech,nádech a výdech.Všechno to napísu,odevzdám  a šéfka bude spokojená.Prošla jsem se párkrát po kanceláři abych si oddechla a uklidnila se.
Zastavila jsem.
,,Dnes ne, Francessco!Dnes ne!''bouchla jsem pěstí dvakrát do stolu.Všechny ty papíry jsem nějak naházela do tašky,zavřela notebook,vypla počítač a zasunula židli.Už v klidu jsem se přesunula na chodbu a zamkla dveře.

Doma mě už přivítal Maximilian - můj čokoládový labrador a Bally - moje italská ohařka.Jsou pro mě jako rodina.Někdy se chovají jako kdyby byli lidi.Maximilian většinou odmítá jíst z misky na zemi a musím mu ji vždycky dát na jídelní stůl.Pán Pes si sedne na židli a pak spokojeně papá.Bally když má náladu tak je schopna mě vyhodit z křesla jen protože si tam ona chce sednout.Sedí tam rozvalená a kouká na televizi a někdy i usne.Maximilian si zabere někdy i celou pohovku a protože je oba nadměrně miluji tak si většinou mezi ně sednu na zem a prostě sedím na zemi opřená o křeslo.

Když jsem vešla do obýváku který mám propojený s kuchyní cítila jsem, jak mi takový ten zimní větřík vytvořil husí kůži na nohou.Podívala jsem se směrem do ložnice kde byli nedovřené dveře.
,,Ale já jsem všechny větračky zavírala?!"podívala jsem se na Maximiliana sedícího na pelíšku čekajícího na "uvítací kostičku".Rožnula jsem světlo a pomalu otevřela dveře do ložnice.Najednou se zabouchly ty kuchyňské díky tomu průvanu.Okno bylo otevřené dokořán.Šla jsem ho zavřít a dostala jsem strach.Co když tu někdo byl a něco ukradl?Jeste ze pejsci jsou v pořádku a televize ani nic drahého se neztratilo.Tak co tu kdo mohl chtít? 
Z těžkého dne v práci jsem se úplně sesypala do postele.Asi ve tři hodiny ráno jsem se naposledy překroutila v posteli a rozhodla se že zavolám mamce.Vzala jsem telefon a vytočila.Jakmile jsem uslyšela ,,Ano broučku?" spustila jsem.

Crrrrr!Vzbudil mě zvonek.Nandala jsem si své pejskové papuče a oblíkla župan.Otevřela jsem dveře a za nimi stála mamka.Vletěla mi do náručí se slovy: ,,Broučku jsi v pořádku?"
,,Ano mami?!''odpověděla jsem nechápavě.
Máma vtrhla do obýváku,vytáhla z kabelky obrovskou igelitovou tašku a začala do ní házet všechny fotky včetně rámečků.Zastavila se a ukázala si směrem do kuchyně.
,,Ješte ty náušnice"zamumlala.Přišla k veliké dřevěné vitríně, zahrabala v šuplíku a dala si náušnice do tašky.
,,Co to děláš?!"vykulila jsem oči
,,Julias a Jaqui se na Maxíka a Bally už moc těší.Nechtěla jsem ti to říkat ale dobře,"přeběhla do ložnice,,dokud si nenajdeš nějakého chlapce tak tě tady prostě samotnou nenechám!''vysvětlila,,...po tom včerejšku"dodala a mě to hnedka bylo jasný.
,,Mami..."oddychla jsem si,,ale jen do doby než mi ty okna zabezpečí ano?Pak se normálně vrátím."
,,No dobře"povzdychla si a objala mě,,ale teď už honem převlíkat, Leo už dole čeká"
,,Leo taky neumře když počká o pět minut déle že?"podívala jsem se z okna.
,,Fran!"zasyčela po mě.
,,Promiň, ale tak vypadá to jako kdyby jste přijeli pro anglickou královnu."
,,Ale prosím tě, aspoň si umíme s tatínkem zařídit pohodlí."škodolibě zvedla koutky.
,,Tak když chceš abych se cítila pohodlně tak přijeď príště normalně sama BMWčkem a né že Leo poveze největší auto co máme jak kdyby jsme vezli někoho z vlády"usmála jsem se zase škodolibě já a mamka už jen mlaskla a povzdechla si.
Dobalila jsem věci do kufru a pak šla pro vodítka.
,,Mám vzít i misky?"zeptala jsem se
,,Ne-e, nemusíš.Julias i Jaqui mají nové a ty staré jsme nechali právě pro hosty"zasmála se.
,,Dobře, tak já jdu pro vodítka a obojky a můžem vyrazit."vešla jsem do jejich pokojíku.Z police jsem vzala dvě vodítka a dva obojky.Jedno růžové, jedno modré a šla jsem do předsíně pro obojky.Nasadila jsem jim je a šla ještě pro pelíšky.
Zamkla jsem dveře a šli jsme.Leo už Maxe a Bally přivítal,otevřel jim zadní dveře a oba naskočili.Mamka jen nechala naložit věci a nastoupili jsme.

Zatím se toho moc neudálo ale v další části se to otočí❤💊🌸
Díky že čtěte moje Story❤🌸🌞
🐦AMX💦