♋BitchSquad♋

Logica

"Vrať se. Ty jeden....!!!" zaznělo přes celé město.

Logica je překrásně město. Hlavní město Hellas, země ohně.
Logica je rušné město. Slévají se sem všechny rasy, všechny společnosti lidí.

Císař zde zřídil turistické atrakce, díky kterým se stav města ještě více zlepšil. Mezi ně patří i možnost zasadit si strom lásky.
I přesto, že Logica je město vzkvétající na růžích a zlatech, veselé a radující, najdou se i tací, kteří jsou jako díry ve džbánu. A najdou se i tací, kteří jsou nešťastni že svého novomanžela.

"Marcusi, ty jeden úchyle. Si myslíš, že jsi nějak úžasnej??  Vrať se sem. Požaduju rovnoprávnost!!!" křičí přes celé město Ronnie, novomanželka Marcuse. V ruce držela koště a každý by mohl hádat, za kolik vteřin bude na dva kusy.
Právě se vrátila že svého studia v Bradavicích. Poněvadž chtěla překvapit svého novomanžela, bez oznámení se vrátila domů. To co ale viděla....... Opravdu nečekala.

Na druhé straně je Marcus. Novomanžel Ronnie. Protože byl velice osamělý, rozhodl se, že si zařídí společnost. Když pak ale otevřel na zazvonění své manželky, nedopadl tak slavně.
Ani ve snu by nečekal, že jeho novomanželka dokončila studium o půlroku dřív než předpokládal. Právě teď je na útěku před svou manželkou. Vbíhá do uličky, ale.......

Ze země vyroste zeď. Pozná, že ho novomanželka našla.

"P-polož to koště na zem." zakoktá Marcus, když ji spatří. Temná aura okolo ní je nepřehlédnutelná. I temná strana takhle temná není. Držel si pětimetrový odstup. Nikdy nevíte.

"Ani náhodou. Pojď sem!!!" vyběsní Ronnie. 10 vteřin.

"Ale já za to nemohu." odmítl Marcus. 8 vteřin.

"Pojď sem!!!" ignoruje jeho výmluvu Ronnie. 7 vteřin.

"Omlouvám se." zakňourá Marcus. 5 vteřin.

"Pojď sem, ty zmetku!!" vříská Ronnie. 3 vteřiny.

"Nepřibližuj se!!!" křičí Marcus, při pohledu své manželky, blížící se s koštětem v ruce. 2 vteřiny.

"Nenávidím tě." napřáhne koště a chystá se Marcuse praštit.

"Byl to jen roztomilý medvídek." vykřikne Marcus a snaží se vyhnout úderu koštětem. 1 vteřina.

"Není žádný rozdíl!!!" ignoruje Ronnie. Přesně půlcentimetru před úderem je slyšet zvuk, který všichni okolo očekávali.

*křup*

Přesně v tu chvíli se koště rozdělilo na dva kusy.
Marcus si štěstím povzdechne. Unikl před strašidelným osudem. Ikdyž. Ne tak docela.
Ronnie si vzala jednu část koštěte a vší silou s ní máchla.

"Aaauuuu." zakřičí Marcus.

"Ach. Novomanželé. Další OTP do seznamu." odškrtne si s úsměvem v deníčku elfka, která to všechno se zájmem sledovala.

"Haz. Co tam děláš??" zavrčí Awol. Byly na tržnici, kousek od řeznictví a Awol nechtěla krást. Máchla svým stříbrným ocasem. Bubble jí dala pamlsek. Vánek jí pozvedl její hnědé vlasy. Zavrtěla ocasem ještě víc. Bylo to příjemný.
"Sbírám informace." ušklíbne se ďábelsky Bubble. Miluje shipy. Shipuje všechno.
"Už zase?? Víš snad, že to jako obvykle dopadne špatně." připomíná jí Awol, co všechno se stalo, když Bubble shipovala.
Dluhy. Rozvod. Extrémně bohatí. Krádež. Extrémně chudí. Milostné mnohoúhelníky. Neštěstí všeho druhu.
Bubble byla elfka, která nějakým  divným způsobem přivolávala neštěstí. Možná to tak chtěla, možná o tom ani nevěděla.

"Jak, že to dopadlo??" zeptá se Bubble.
Awol nad tím jen klesla hlavou. Bubble žila ve svém světě jednorožců a hradu z růžové cukrové vaty.

"Ať tě ani nenapadne nás shipovat. My dva půjdeme velmi brzy k soudu." ukáže na Marcuse Ronnie. Ten se staral o svoje a pofoukával si svoje bebí.

"Vidíš to Bubble??? Já ti to říkala." vyčítala jí Awol. Asi proto, že nevěděla, že Marcus a Ronnie jsou předurčeni k nekonečné smyčce rozvodu a novomanželství.

Bubble nad tím jen pokrčila hlavou a se zájmem pozorovala další Lovey-dovey pár, který procházel kolem. Viděla, že její ship Maron je předurčen k takovému osudu. Bubble viděla proud osudu každého stvoření. Její nebeské oči jí to dovolovali.

____________________________________

"Kvik. Hezká holka. Kvik." zakvíkalo prase. Nacházelo se v red-light distric. Byl to okraj města, takže tam ještě stále byly hlinité cesty.
Jeho společnost mu dělal medvídek, který taková místa nesnášel.

"Brum. Stejně na ni nemáš. Právě jsem přišla o kšeft." zabručela nad tím Lilly. Měla možnost dostat teplou večeři a objímání zdarma. A ještě by dostala zaplaceno. Nakonec se vrátila jeho manželka a vše bylo odplaveno během 10 vteřin.

Vector nad tím nepřemýšlel. V jeho mysli bylo jen jedno. Jak sbalit tamtu kočku. Jmenovala se Fí. Neměl u ní šanci. Lilly už vzdala záchranu tohoto prasete. Místo toho si raději četla knihu o medicíně a smrtelných nemocí.

Lilly měla medicínu ráda. Její děda byl medvídek Pú, který miloval med. Ve slově medicína je slovo med. Takže vlastně dědečkovu závislost zdědila vnučka.

"Vectore. Je to beznadějné." pomohla mu Lilly. Vector její slova nechtěl poslechnout. Věřil, že si ho "jeho" Fí jednou všimne. Už ho párkrát odmítla.

I tentokrát zkusil své štěstí.
Lilly od své knihy ani jednou neodtrhla oči.
V zemi bylo něco slyšet.

"Vítej zpět, Olgie." pronese Lilly , aniž by odtrhla oči od stránky s tuberkulózou.

Objeví se hromádka půdy ze které vyleze LEGENDA.

"Copak potřebuješ??" zeptá se Lilly.

"Ále....jen pár věcí. Pořád se snaží??" zeptá se, při pohledu na Vectora.
Lilly jen povzdechne. Každej si myslí, že je to beznadějné. Jen samotný Vector si to nechce přiznat.

"No. Prozatím. Změňme místo, tady mi to nevoní." odtrhne se od textu Lilly. Poté odchází z toho místa a za sebou táhne Vectora, který byl ZASE odmítnutej.

Začalo se stmívat. Roztomilý medvídek zmizel a místo toho se objevila holka v bílém plášti.
Vector pořád naříkal. A Olgie je jen pronásledoval, protože ještě neudělal to kvůli čemu přišel.

A tak bezstarostně končil mírumilovný den, plný novomanželství, košťat, shipování, vrtěním ocasem a dalším odmítnutím v Logice.