Chapter 9

518 40 3
                                    

Clarke:

Její oči se zalily slzami.Nemohla brečet.Ne před Lexou.

,,Clarke," Hlesla a její ruka přistála na jejím rameni. ,,Vím, že je to pro tebe těžké..Procházela jsem si tím stejným, jako ty. Dovol mi ti pomoct."

Clarke zaváhala.Opravdu to chtěla přijmout? ,,Dobře." Přikývla a zvedla hlavu, aby Lexe viděla do očí.

Usmívala se na ni.Její oči zářily, přesně tak, jak říkal Aden.Lexina ruka vyhledala tu její a jemně ji stiskla. ,,Zvládneme to, ty to zvládneš."

Bellamy:

,,Jsem rád, že jsi zase zpátky." Usmál se na svou mladší sestru, když vstupovali dovnitř Arkádie.

,,Děláš, jako bych tam byla celou věčnost." Zasmála se.

,,Mně to tak připadalo.." Pokrčil rameny a uchechtl se.

,,Bellamy.Už jste zpátky?" Brunetka se mu hodila kolem krku a krátce ho políbila.

,,Raven..Jo..Jo, sme." Položil ruce na její pas a pousmál se.

,,Kde je Clarke?" Povytáhla obočí a rozhlédla se kolem, s nadějí, že ji někde zahlédne.

,,Ona...Zůstala v Polis." Vydechl a při vzpomínce na Lexu protočil očima.

,,Oh..Proto ten sklíčený výraz...Ale nemáš se čeho bát, víš jaká je Clarke." Řekne povzbudivě a mávne rukou.

,,Bojím se právě proto, že Clarke znám.Co když udělá nějakou blbost?" Frustrovaně si zajede rukou do vlasů a vydechne přebytečný vzduch.

,,Lexa-"

,,Lexa co? Poslední dobou slyším jen to jméno.Nesnáším ho." Přeruší ji a zavrčí.

,,Víš co? Dnešní stráž vezmu za tebe, ty se běž prospat, dobře?" Mňoukla a podívala se do jeho hnědých očích.

,,Fajn." Vydechl po chvilce přemýšlení, políbil ji na vrch hlavy a odešel.

Clarke:

Clarke pomalu otevřela oči a rozhlédla se kolem.Na židli vedle postele spal Aden.Nevěděla co tu dělá, ale musela přiznat, že takhle vypadá opravdu roztomile. ,,Už jsi vzhůru.." Pronesl ospalým hlasem.

,,Jo, to jsem.Ale nejsem sama, kdo teď vstal."

Clarke se musela zasmát, jak se hned po těch slovech probral. ,,Neříkej to Hedě, prosím.Měl jsem čekat, až se vzbudíš, ale ty ne a ne se probudit..Tak jsem asi usnul." Nahodil uražený výraz malého stěněte, když nedostane svou oblíbenou hračku.

,,Lexe nic nepovím." Usmála se a rozcuchala mu vlasy.

,,Hej!" Vypískl, skočil za Clarke na postel, vzal polštář a se smíchem ho po ní hodil.

Clarke do ruk vzala jiný polštář a možná by tahle polštářová bitka pokračovala, kdyby se neotevřely dveře.

,,Hedo..Já se omlouv-" Lexa ho přerušila zvednutím ruky.

,,To je v pořádku.To já se omlouvám, že jsem sem přišla bez zaklepání.Potřebuju si s Clarke promluvit.Běž se připojit k ostatním." Lexa pokynula rukou ke dveřím.Na jejím obličeji nebyla žádná zmínka úsměvu, jen vážný výraz.

Aden mírně přikývl a vydal se pryč. ,,Co potřebuješ?" Řekla s nadzvednutým obočím Clarke a posunula se, aby si Lexa mohla sednout vedle ní. ,,Nebude mít Aden nějaký problém, že ne?"

Lexa zavrtěla hlavou. ,,Ne."

,,Tak nechápu o čem se se mnou chceš bavit.Měla bych co nejdřív vyrazit zpět do Arkádie." Clarke se zvedla a začala do batohu házet pár věcí, co tu měla.

,,O tom chci s tebou mluvit," Lexina ruka vytrhla Clarke její batoh. ,,Nikam nejdeš."

Tak jo..Část po zase delší době :D
Proč Lexa najednou nechce, aby Clarke odešla? :o

Love isn't weakness or strength.It's both.Kde žijí příběhy. Začni objevovat