Harry Styles ze skupiny One Direction se zase opil! Byl spatřen s neznámou spoře oděnou dívkou před nočním klubem BlueMoon! Proč se zase opil? A co způsobil? Čtěte na straně 27.
Povzdychl jsem si nad titulní stranou časopisu, jehož název jsem vlastně ani nevěděl. Už mě to štvalo, všechny ty zbytečné lži, které ani nebyly z části pravda. Měl jsem k pití své důvody, které samozřejmě tisk vůbec nezajímaly. Už mě to unavovalo, to, že řeší to, do čeho jim nic není.
,,Si v pohodě, Harry?" Zeptal se mě Niall, který zrovna jedl nějaký sandwitch. Nechtěl jsem být na něj zlý, tak jsem se zhluboka nadechl a na tváři nasadil co nejupřímnější úsměv.
,,Jo. Jo, jsem." Odpověděl jsem klidně a prohrábl si své polodlouhé vlasy. Nemyslím si, že někdo potřebuje vědět, jak mi vlastně je. Momentálně jsme celá skupina v Los Angeles v mé vile, máme pár dní volno, než bude pokračovat naše turné po světě.
,,Jde se dnes do klubu?" Zeptal se Zayn, který právě přišel bůhví odkud a skočil na pohovku k Niallovi. Oba se podívali na mě a já jen pokrčil rameny.
,,Můžeme. Ale teď se jdu projít." Vzal jsem si jen ty nejdůležitější věci, nasadil si kapucu a vyrazil někam na procházku. Počasí bylo optimální, foukal jemný větřík, ale já to nevnímal. Sluchátka jsem měl zaražená v uších a pomalu kráčel po chodníku se sklopenou hlavou. Vážně jsem teď neměl náladu na ječící fanynky. Neberte mě zle, byl jsem podrážděný z těch lží, co se o mě všude píšou. Mé kroky byly rychlejší, tak jak jsem to měl ve zvyku. Nepoutal jsem na sebe skoro žádnou pozornost, za což jsem byl vážně rád. Zvedl jsem hlavu ve chvíli, kdy jsem omylem narazil do nějaké drobné dívky, co mi vběhla do cesty. Její tělo se řítilo k zemi a já co nejrychleji zareagoval tím, že jsem ji stačil zachytit, než dopadla na zem úplně. Mile poděkovala a na tváři měla úsměv, dokud se na mě nepodívala. To jí úsměv z tváře zmizel a odtáhla se ode mě. Čekal jsem trochu jinou reakci.
,,Omlouvám se. Eh, si v pohodě?" Zeptala se nedbale a podívala se na čas na jejím telefonu.
,,V pohodě. Jsem Ha-"
,,Vím, kdo jsi. A jestli mě omluvíš, něco ještě mám." Odbyla mě a já na ní zůstal zaraženě koukat. Když si všimla mého pohledu, uchechtla se a prohrábla si její dlouhé vlasy.
,,Co? Čekal si, že ti skočím kolem krku a budu křičet, že jsem tvoje fanynka? Nebudu obdivovat někoho, kdo jen chlastá a jebe děvky." Zašeptala předtím, než jsem stihl jakkoliv zareagovat a zmizela mi z dohledu. Vážně věří tomu, co se o mě píše v časopisech? Pokroutil jsem hlavou, když jsem se vzpamatoval z toho drobného šoku a vyrazil zpět ke své vile. Myslím, že dnes už bylo procházek dost.
Cesta zpátky mi zabrala asi půl hodiny a když jsem odemkl a vstoupil do vily, kluci si zrovna oblékali bundy a pravděpodobně mířili do baru. Já s nimi nešel, neměl jsem na pití vůbec náladu.
,,Si v pohodě?" Zeptal se Liam, když si mě odtáhl kus od kluků. Na tohle byl Liam fajn, vždy jsem se mu mohl svěřit. Ale nikdy jsem to neudělal, nedokázal jsem se se svýmy problémy někomu svěřit. Bylo to pro mě neskutečně těžké.
,,Jasně, že jsem. Běž do klubu, už na tebe čekaj." Vymluvil jsem se vyhýbavě a on se na mě starostlivě zadíval. Sice je pravda, že jsem toho za poslední týden moc nenaspal ani moc nejedl, ale já neměl chuť.
Kluci odešli a já se posadil na gauč a do ruky vzal svůj mobil. Projel jsem si sociální sítě a pak si zapl televizi, i když jsem děj filmu stejně moc nevnímal. Byl jsem zaobraný ve svých myšlenkách, které nebyly zrovna nejšťastnější. Vyrušila mě až příchozí smska.
From: Louis
To: Harry
Text: Hele brácho, co se s tebou děje?
Neměl jsem důvod na to nějak reagovat, takže jsem jen odložil telefon a zapnul si na notebooku nějaký písničky. Poslední dobou jsem si strašně oblíbil The Fray. Jejich písničky měly něco do sebe, měly ten význam, co většina písniček postrádá.
Step one.. You say we need to talk.. He walks you say sit down it's just a talk.. He smiles politely back at you.. You stare politely right on through ..
