Ach "bratříčku"

14. Mám ho

Probudil jsem se kolem druhý hodiny ráno a slyšel vzlykání z pokoje vedle, zajímalo mě to docela tak jsem ale otráveně vstal a když jsem slyšel chlapský smích rozrazil jsem dveře a v tu chvíli jsem věděl co byli všechny ty rány než jsem usnul to kňučení co jsem slyšel. Nezmohl jsem se ani na jedno slovo ani na jeden čin co by ji mohl nějak pomoct. Jen jsem tam stál a díval se na ni a chvílema na něho, ano byl to ten o kterém mi povídali byl to ten co už tohle jednou udělal ale teď je to horší je to ten kterého až ho chytnu pod ruky zabiju na místě a je mi jedno že bych šel sedět. Stál nad ní a smál se jí v tu chvíli mi nepuklo jen srdce ale i nervy, cítím vůči tomu i určitou bezmoc. Stál tam Robin se zbraní...a Er klečela na čtyřech ode všaď ji snad tekla krev a snažila se od něho odplazit ale moc jí to nešlo... očividně...nikdo z nich si mě vůbec nevšímal jako bych byl vzduch. Er se zvedla a postavila se naproti němu a držela si levou ruku, Robin najednou zastrčil zbraň do bundy.

"Tobě fakt nestačí že jsem tě tu už několikrát převálcoval a nejspíš převálcuju znova?" měl škodolibý úšklebek.

"Ne tentokrát tě totiž převálcuju já" řekla bez citu v hlase ale teď to byla opravdová bezcitnost vůči němu.

Robin napřáhl pěst že jí dá Er ale ta ladně uhla zkusil to podruhé ale ona udělala to samé a když to udělal po třetí vypadal už dost nasraně všechno probíhalo strašně rychle po třetím pokusu se na chvíli zastavil

"Tak teď už začnu bejt tvrdej"
Odplivl si.

"Ty víš že já se nevzdám za nic."

Šel kním rychle snažil se jí vrazit ona uhla a přes hubu mu dala ona druhou mu dala do břicha a pak ho kopla do koulí když se sklonil vzala jeho hlavu a jeho nos silně uhodila o své koleno že se zhroutil na zem. Jen jsem to sledoval s němém úžasu jak to udělala. Šla hned ke svojemu stolku a vzala z něj pouta a něco jako vysílačku obrátila Robina na břicho a jednu ruku mu bolestivě zkrotila a zapla do pout a druhou normálně, do vysílačky začala mluvit což mě zaskočilo ještě víc

"Kevine mám Robina přišel ke mě domů a snažil se mě zabít pošli pro něj a napiš to do složky za mě" vytáhla mu pistolí z bundy a hodila ji na postel předtím ji ještě pro jistotu zajistila.

"Dobře posílám tam Jacka a on ho odvede je tam za pět minut"
Schovala "vysílačku" slezla z Robina postavila se a podívala se na mě obličej měla celý zakrvácený a modrý od ran na rukách i na nohách měla taky krev a monokly. Krev ji furt tekla nejspíš z řezné rány na noze.

"Justine?...není ti nic?"
Alkohol zní byl všechen pryč

"Eh eh jako co by mělo být mě podívej se na sebe všude máš krev a monokly máš něco nejspíš s ruk..."
Nestihl jsem to doříct a do místnosti vrazil nejspíš Jack nic moc neříkal jen ze Er zeptal jestli je v pohodě a ona to že ano. Je snad slepý nebo co?! Vzal Robina a odešel.

"Justine jsem v pořádku běž spát"

"Nejsi očividně ne"
Řekl jsem už ostře že mě začala bolet hlava.

"Justine prosím běž si lehnout"
Odvrátila odemě zrak a lehla si dost bolestivě na postel, tak tu ráno bude mít celou červenou. Rozhodl jsem se že si půjdu teda lehnout a na všechno se zeptam dneska ráno až se probudím když jsem ležel a pomalu usínal přišla do pokoje Er.

"Justine spíš?"
Byl jsem strašně unavený že jsem se zmohl jen na zabručení ve smyslu ne. Najednou se mi zvedla peřina a vlezla pod ní Er s schoulila se do klubíčka já se jen usmál a přitáhl si ji k sobě a ona se ke mě přitulila byl to nádherný pocit usínat vedle ní. Za 5 min jsem už spal....