Prolog

48 6 8
                                    

Byla noc.Běžela jsem...ale podezřele rychle,doběhla jsem k jezírku třpytícím se v měsíčním světle. Koukla jsem na svůj odraz. Co se děje?! Byla země zrzavá vlčice,ocas jsem měla protkaný ohnivým melírem a na boku jsem měla jakýsi znak co ohnivě planul. ,,Chyťte ji!" uslyšela jsem vzdálené hlasy,které se začali rychle přibližovat. Au!! Zavolá jsem ucítila jsem silnou bolest v boku. Najednou...jsem se probudila...

Tohle se mi děje už od deseti let,každý měsíc při úplňku. Sním vždy jsem ve snu vlčicí a mohu cítit bolest. Ale jen v těchto snech.
,,Nevím proč se mi to děje, jsou to výplody mé fantazie? Nebo něco víc?''

Tak jak se vám líbí prolog? Zaujal vás alespoň trochu?

Na okamžik v jiném těle Kde žijí příběhy. Začni objevovat