Zámecká paní (POZASTAVENO)

*3

TRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR!

Zase ten zatracenej budík.... Vstala jsem z postele. Opět začal můj ranní polopatický systém.

Co máš dneska první hodinu??

               -Latinu. Pak je francouzština, společňáky, pak oběd, následuje jezdění na koni, potom etiketa,  a pak volno!!

Otevřela jsem jednu z mých čtyř skříní, ve které mám šaty. Vypadl na mě rozvázaný korzet, který jsem tam jen tak položila. Vůbec nechápu, proč mám čtyři skříně - nesnáším, když mi mamka říká po dni: ,,No, a zítra si vem tyhle šaty a k tomu tyhle lodičky a tohle a tohle a BLA BLA BLA!!!" Jsou to čtyři dvoumetrové almary, ve kterejch se absolutně nejde vyznat. Děs!

V první mám veškeré šaty. V druhé korzety, silonky a celkově spodní prádlo. Ve třetí jezdecké věci, klobouky, závoje a takové ty drobnosti. Ve čtvrté jsou jenom boty. Jenom boty. U nás na zámku vládne strašně divné pravidlo - Boty, které princezna, nebo královna JEDNOU použije, musí dávat služebným. Myslíte si, že to dodržuju?? NE!

Oblékla jsem si nějaké šaty (ale skontrolovala jsem si, jestli jsem si na spodničku nedala nějakou noční košili - naštěstí to byly zelené obručové šaty. Jednou se mi totiž 'jaksi' stalo, že jsem na hodinu latiny přišla v noční košili....)

Ještě zápisník a můžu jít.

*   *   *  *  *

,,Dobré ráno." Pozdravila jsem paní Blickroutovou. Pro představu, je to stará hubená babizna s orlím nosem a kulatými brýlemi. Nikdy nenosí nic jiného, než svetr s pletenou sukní. Je zkrátka divná.

,,Dobré ráno, princezno." Řekla. ,,Včera jsme probíraly slovesa, takže dneska bude časování."

,,Jo, tak to určitě." Řekla jsem si pro sebe.

,,Co prosím?!" Zeptala se nakvašeně.

,,Ááále nic." Zívla jsem si.

,,I když jste princezna, tak to neznamená, že můžete být drzá ke starším osobám." Oznámila mi veledůležitě.

,,Možná až moc staršími, než by se mi zamlouvalo..." Zamumlala jsem.

Horko těžko jsem přetrpěla celou hodinu latiny i s časováním sloves.

Co je teď? Francouzština. Bože, proč musím mít dva tak těžký a podobný jazyky hned za sebou??

,,Dobré ráno." Pozdravila jsem učitele Bloomera. Já osobně mu říkám Boomer (čti Bůmr), protože vždycky, když se mu něco nepovede třískne do stolu pěstí, takovou silou, že odletím o deset centimetrů se židlí. Je to průměrný francouzštinář s bradkou, šedým svetrem, holou hlavou a tlustými nohami. Mám pocit, že má něco s Blickroutovou, ale nejsem si jistá...

,,Ahoj, Lexi." On mi tyká. Docela mě to štve.

,,Tak, dneska budeme probírat................

*  *  *  *  *

Takhle to šlo až do tancování - do mého nejoblíbenějšího předmětu. Miluju tanec. Je to strašně krásný. Učitelka s učitelem jménem Sixsmithová s Sixsmithem, jsou celkem v pohodě a navíc jsou aspoň trochu normální. Hnědovlasá Sixsmithová nosí své dlouhé hnědé vlasy svázané do pevného drdolu. Sixsmith je holohlavý, takže se o jeho hairstylu nebudeme bavit......

,,Dneska budete s Wilem tancovat valčík." Oznámila mi Sixsmithová, tak rychle, že jsem ani nestihla pozdravit.

,,Dobře." Odpověděla jsem pohotově. Stoupli jsme si s Wilem proti sobě a začala hrát hudba a my jsme společně s manželi Sixsmithovými obkružovali taneční sál. Jako normálně jsme si při tanci povídali. Jenže pak jsme se dostali na téma James s Damonem, a pak na téma, že mi šlohli korektor a on mi řekl, že jsem hezká sama o sobě.

To mě tak vyvedlo z míry, že jsem klopýtla o šaty. A protože byly obručové, tak se zvedly - jinýmy slovy musel Wil vidět přinejmenším moje spodní prádlo. Jako by toho nebylo dost, tak jedna obruč praskla, tak že jsem měla v šatech takový zub.

Přitančili k nám Sixsmithové, kteří se společně s Wilem smáli jako pominutí. Sixsmith mi pomohl vstát a poslal mě pro jiné šaty a že už se nemusím vracet. Mám prý jít rovnou na oběd.

*  *  *  *  *

Oběd byl dobrý, jako vždycky. Ted bylo jezdění na koni s Walkerem. A pak je etika s Wrightovou.....

A PAK JE VOLNO!!!!!!

Omlouvám se, že další kapitola nebyla dřív. nestíhala jsem...

Elizabeth9