Napadlo vás někdy proč má Marionette tu svou masku? Co když to bylo podobné jako získání mirákula Marinette? Ano nebo Ne? Zde máte menší "příběh" co jsem vymyslela vlastně náhodou.
Mladá černovlasá dívka běžící po ulici a hledající něco důležitého. Tak by mohl tento příběh začít.
,,Fredericku! Kde jsi!" Ozývá se ulicemi její zoufalý křik.
,,Neviděl jste malého chlapečka s zlatými vlasy?" Zastavuje kolemjdoucí a stále hledá již zmíněného Fredericka.
,,Fredericku! Jsi to ty?" Vykřikne když spatří zlatou šmouhu. Běží dál a vidí malého zlatovlasého chlapečka stát na přechodu. Když se podívá lépe, všimne si auta jedoucího k duší nepřítomnému Frederickovy.
,,Fredericku!" Vykřikne a rozběhne se za ním na přechod. V poslední chvíli chytí Fredericka za triko a těsně před autem odhodí Fredericka na chodník. Sama ale zůstane stát uprostřed silnice.
,,Mari!" Vykřikne Frederick zoufale při snaze najít Mari.
,,Fredericku! Pomoc!" Vykřikne a vyhne se autu. Její boty na vysokém podpatku ji však zradí. S křikem padá dolů ke kolům aut.
,,Mari! Nee!" Se slzami v očích vykřikne Frederick když vidí jak sám zavinil že Mari už možná nikdy nespatří.
Najednou se kolem Mari prožene černá šmouha a odnese ji v poslední chvíli do bezpečí.
,,V pořádku?" Zeptá se postava zahalená stínem.
,,Myslím že ano. Děkuji." Odpoví a usměje se Mari.
,,Jenom by mě zajímalo jaký hrdina mě zachránil." Řekne Mari a snaží se zjistit identitu zachránce. Ten však pouze zavrtí hlavou.
,,Nesmím ti svou identitu prozradit." Posmutněle jí odpoví hrdina.
,,Měj se Mari." Usměje se a rozplyne se jako pára nad hrncem.
,,Fredericku!" Vykřikne a rozběhne se za Frederickem který kupodivu zůstal stát tam kde byl.
,,Mari! Ty žiješ!" Vykřikne a i přes velký výškový rozdíl ji obejme. Ona mu objetí vrátí ale hned si uvědomí že na něco zapomněla. Rodiče mě zabijou, měla jsem být doma před půl hodinou. Pomyslí si a Fredericka za ruku dotáhne domů.
,,Na co jsi myslel když jsi tam jen tak stál?" Zeptá se ho při vyslékání růžové mikiny. Doma nikdo není takže ke svému štěstí se o dnešku snad nikdo nedozví.
,,Hmm, já vlastně ani nevím." Odpoví a odběhne do svého pokoje kde si roztáhne své hračky. Mari se nad tímhle pouze usměje a sedne si na gauč k televizi. Nahne se přes opěradlo aby si přitáhla svého kocoura Filíka. Nikdo neví proč mu tak říká ale stejně se toto jméno k němu hodí. Kocour se usadí vedle ní a spokojená Mari jí své milované Lays Stix. Pro ty kdo nechápe, jsou to prostě megadobré chipsy.
Po chvilce je miska prázdná. Mari ji položí na stůl a všimne si podivné krabice.
,,Co v ní asi je?" Zeptá se sama sebe a krabici otevře.
,,Maska? A takového divného klauna?" Znovu se zeptá sama sebe.
,,S tou samomluvou bych měla něco dělat." Usměje se a masku si vyskouší.
,,Ale je mi dobře." Zasměje se a vstane z gauče.
,,I hope you die in a fire!" Zpívá si při krajení chleba.
,,Fredericku večeře!" Zařve. Nic se neozve tak se jde podívat do Frederickova pokoje.
,,Fredericku jsi taam?" Křikne a vejde do pokoje. Pouze silný vítr tvoří z záclon zvláštní tvary. Otevřené okno. Frederick nikde.
,,Já ho rozpůlím." Zavrčí sama pro sebe a rychle si obuje boty. Vítr jí cuchá vlasy a první kapky deště jí stékají po tváři.
,,Fredericku!" Křičí při zběsilém běhu. Najednou se městem ozve zoufalý dětský výkřik a poté ránu. Rozběhne se směrem k hluku ale to co spatří ji srazí na kolena.
,,F-F-Fredericku." Vykoktá když si všimne bezvládného těla svého bratra. Slzy se mísí s studeným deštěm.
,,P-proč? PROČ?!" Křičí a tiskne k sobě malé tělo.
,,Ne." Zašeptá. Vlastně úplně zapomněla že má stále masku. Její slzy způsobily že se smyla bílá barva a odhalila fialové pruhy. Na místo dorazí policie a Mari je přinucena odejít.
,,Mari, dobrý?" Ozve se za Mari již známý hlas.
,,Proč jsi ho nezachránil?!" Vyjekne Mari se slzami v očích.
,,Promiň, Já jsem to nestihl." Řekne.
,,Tak nestihl?! Jo?! A co kdyby-uh nic." Vykřikne Mari a rozběhne se pryč.
,,Počkej!" Křikne temná postava a rozběhne se za Mari. Ví že by mohla udělat něco čeho by mohla dlouho litovat.
,,Mari!" Křičí do deště který smývá všechnu její radost.
,,Nech mě jít!" Ozve se s dálky. Už ví kam běží.
,,Aaa! Nee!" Ozve se znovu s dálky. Postava zrychlí a uvidí obrovskou propast. Na kraji visí Mari.
,,Mari!" Vykřikne a rozběhne se k ní.
,,Promiň." Zašeptá Mari a dřív než se ozve otázka proč, Mari se pustí.
,,Ne! Maaariiii!" Ozve se výkřik do deštivého podvečeru.
Z propasti vyjde bílé světlo. Hodně bílého světla.
,,Co to?" Řekne tajemná postava. Z propasti vyletí podivná loutka.
,,Mari? Jsi to ty?" Zeptá se. Loutka pouze smutně kývne.
,,Teď ti chci říct to co jsem ti měl říct dávno. Mé jméno. Shadow Bonnie. Pojď se mnou." Řekne a vede ji směrem k pizzerii. Freddyho pizzerii.
