Mé Příběhy Podle Zkutečných Událostí

Chorvatsko

Jednoho dne se moje rodinka rozhodla, že pojedeme v moři. Strašně jsem se těšila ale hrozně jsem se děsila toho, že tam zahinu!! Vím, že je to trochu divný ale je to tak.
Jeli jsme cca 10 a půl hodiny. Všude bylo nádherně teplo a nádherný moře. Když jsme přijeli tak jsme si vybalili všechny věci, oblíkli se do plavek a běželi k moři. Moře bylo trochu studený ale dalo se. Vrátili jsme se od moře a akorát nám přijeli naši kamarádi😊
Další den jsme se jenom děti oblíkli do plavek a šli k moři. Rodiče chystali jídlo na picnik.
Když jsme se vrátili od moře tak jsme se všichni vysprchovali, oblíkli, někteří i namalovaly a jelo se.
Jeli jsme tam do nějakých hor. Dospělí nachystali gril a mi děti si povídali a fotili selfíčka.
Potom už se začínalo setmívat. A byl tak krásnej západ, že jsme se u toho museli pořád fotit (média).
Byl úplně kouzelnej!!😘😊
Až zapadlo slunce a my se dofotili tak nás zavolali na večeři. Bylo grilované maso😋Moc nám chutnalo a proto jsme si přidali.
Po nějaký době byla tma a na obloze byl vidět krásnej měsíc. A dokonce byl úplněk což bylo super!! Byl tak nádhernej a samozdřejmě jsme si ho vyfotili😁
Už bylo asi deset hodin a moje sestra a rodiče jeli zpátky, protože už šli spát. Já a další tři děcka jsme ještě zůstali se čtyřmi dospělími😉
Ale háček byl v tom, že tam zůstali dva kluci a jedna holka. Tak jsem si samozdřejmě povídala s ní.
A ti dva si povídali spolu.
Já a Táňa ( ta kamarádka ) jsme si povídaly o nás a o tom co jsme si kdy neřekly.
Teď jdeme k tomu hlavnímu!! Když mi Táňa něco povídala tak jsem se zrovna podívala na měsíc, který tak krásně svítil, že nešel přehlídnout.
Já jsem v tom okamžiku úplně stuhla a nevnímala jsem okolí. Za asi dvě minuty si toho Táňa všimla a začala mi říkat: posloucháš mě vůbec??
Já jsem jí neodpovídala, byla jsem jako očarovaná. Tak do mě trochu žduchla a já jsem se probrala ale né tak úplně!!
Chovala jsem se jinak. Chovala jsem se jako pyšná, nafrněná nána.
Po asi hodině jsme odjeli. Bylo asi dvanáct hodin. Přijeli jsme a já si lehla a hned jsem usla.
Ráno jsem se probudila a vůbec jsem netušila co se vlastně stalo. Po chvíli za mnou přišla Táňa a začala mi vykládat jestli už jsem v pořádku. Vůbec jsem tomu nerozuměla a zeptala jsem se jí: o čem to mluvíš??
A ona mě to všechno začla vyprávět do podrobna. Já jsem jí moc nevěřila ale potom mě ještě ti dva kluci řekli, že má Táňa pravdu, že jsem se doopravdy chovala nějak divně.
Až potom co mě to všichni potvrdili jsem byla úplně v šoku a celí den jsem o tom přemýšlela jak a proč se mi to stalo. Ale nic jsem nezístila. Další dny jsme šli k moři a to stejný další dny. Jeden den jsme se chystali k odjezdu ale mě pořád vrtalo hlavou to co se mi stalo ( všem to vrtalo hlavou ).
Další den asi v osm ráno jsme odjížděli. Ale nechtěla jsem, protože se mi tam moc líbilo a taky jsem se dozvěděla daší zvláštní věc o mě.
Ale jsem ráda, že tenhle můj příběh mě alespoň někdo věří a nebo ho zažil.
A to co se mi tam stalo mi vrtá a ještě bude mi vrtat hlavou.

DOUFÁM, ŽE MI TO BUDETE VĚŘIT. POKUD NE, JE TO VAŠE VĚC. JÁ TOMU SAMA NEMŮŽU ANI UVĚŘIT. ALE CO SE MĚLO STÁT, SE STALO. MĚJTE SE KRÁSNĚ A AŽ SE MĚ NĚCO ZASE TAKOVÝHO STANE, TAK TO SEM NAPÍŠU😉
#moni