MenT a šikanovaná dívka

Vysvětlení

Ahoj jsem tu zase s dalším partem. Děkuju moc za 200 přečtení a 30 vote je to neskutečný. Možná pro někoho to je málo ale pro mě je to hodně. Myslela jsem že to nikdo číst ale jak vidím tak to pár lidí čte a podle mě celkem hodně. Ještě jednou díky a čau

Byli jsme tam podle nás celkem dlouho protože i dva dny v nemocnici jsou jak dva měsíce. "zlato máš všechno neboj"řekla jsem Honzovi který zmatkoval jestli má všechno. "no jestli myslíš"usmál se a pokrčil rameny. "těšíš se domů?"řekla jsem opatrně. "moc ne ale měl bych jí to říct a promluvit si s ní"řekl celkem smutně ale rozhodnutě. "jo to by jsi měl"řekla jsem a koukla mu do očí. "ale jak to bude problém"zesmutněl. "musím jít s tebou mám taky důvody"usmála jsem se a objala ho. "díky"zašeptal a taky mě objal. "tak a teď pryč z tohodle místa rychle"zakřičela jsem a dostala jsem záchvat smíchu. Honza hned taky a takhle jsme se tam smáli ještě asi deset minut. "ale teď fakt jdem"řekla jsem už celkem v klidu. "jo jdem"řekl Honza a chytil mě za ruku. Vyšli jsme z nemocni a šli rovnou k Honzovi. Museli jsme pěšky protože nám to nikdo nebral. "konečně zase doma"řekla jsem rozvalená na posteli. Honza se jen zasmál a padl vedle mě. "zlato já mám hlad"řekla jsem a hladila jsem si kručící břicho. "já taky ale nechce se mi z domu dnes už ne"řekl a přitáhl si mě zpět ze sedu k sobě. "mě taky ne musíme si něco ukuchtit sami"řekla jsem a přitulila jsem se k němu. "tak jdem"řekl a postavil mě na zem. Usmála jsem se a šla směr kuchyně. S Honzou jsme se samozdřejmě honili a já málem slítla ze schodů kdyby mě Honza nechytil. "kde jsou vůbec všichni"zeptala jsem se u sporáku kde jsem míchala polívku ze sáčku. "netušim"řekl Honza a rozvalil se na gauči. "pojď jíst"řekla jsem a donesla jsem talíře s polívkama na stůl. "už vim kde jsou"prohlásila jsem. "kde?"zeptal se Honza s polívkou v puse. "no ještě nevim ale je to tady"ukázala jsem mu papír co byl na stole. "tak čti"řekl zvědavě. "ahoj Honzo a Eli, jeli jsme na víkend na chatu můžete přijet jestli chcete ale jestli ne tak nemusíte je to na vás, vaše Mamka a teta"dočela jsem papír a koukla na Honzu pohledem pojedem? Jen pokrčil ramena a jedl dál. Já to dál neřešila a šla jsem taky jíst. Dojedli jsme, dali jsme nádobí do myčky a šli jsme do pokoje. "teď se musíme rozhodnout jestli pojedem nebo ne"řekla jsem rozvalená na posteli. "já bych jel je tam klid a je tam blízko aquapark"řekl a zase padl vezle mě. "tak pojedem aspoň si to můžeme s Adélou vyříkat"řekla jsem a přitulila jsem se k němu. "to je pravda ale já se bojim že se na mě ani nekoukne natož promluví"objal mě ještě silněji. "neboj budu tam s tebou"políbila jsem ho. "díky"zašeptal mi do vlasů. "a v kolik tak vyrazíme zlato?"zeptal jsem se. "asi tak v 0:00"řekl a já na něj vykulila oči. "cože?!"koukla jsem na něj a on se usmál. "je to v Rakousku v Alpách"řekl s klidem. "zlato já v životě nestála na lyžích"řekla jsem né úplně v klidu. "taky nebudeš budeš na snowboardu"řekl v pohodě. "ještě lepší"zasmála jsem se. "no a teď jedem balit"rozkázal a zase mě postavil aniž bych spolupracovala. Já se jen uchechla a vytáhla z pod postele kufry. Oba jsme si zabalili a zase padli do postele. "kolik je"řekla jsem unavená v posteli. "16:23"řekl Honza a vítězně se usmál že dosáhl na mobil. "tak málo to nevidržim"řekla jsem znuděně. "no vyrazit musíme v 23:00 ať stihneme vlak"řekl a koukl na mě. "no a co budem dělat v tech hodinách než můžeme vyrazit?"zeptala jsem se a koukla na noční stolek kolik je. "filmy"zeptal se a koukl na notebook. "jo můžem třeba zatím spolu zatím živi"navrhla jsem a koukla jsem na něj. (jinak moc super film doporučuju je tam Tom Cruise)jen kývl a usmál se. Zapl to a dal si ho na nohy. Já si lehla na jeho hrudník a koukala. Když to skončilo koukli jsme ještě na dobu ledovou pět a mohli jsme vyrazit. "Honzo kolik je hodin"zeptala jsem se nervózně s kufrem v ruce na ulici protože ten taxík mi připadal že mě zpoždění. "neboj jdem v čas je 22:45"usmál se. Já jen děkovně kývla a dala jsem si hlavu na jeho rameno. Za pár minut tu byl taxi. Nasedli jsme a jeli směr nádraží. "Honzo fakt stíháme?"zeptala jsem se zase nervózně. "jo neboj zlato máme ještě půl hoďky pojď si koupit něco k jídlu"řekl a chytil mě za ruku. "jo to je dobrej nápad mám celkem hlad"usmála jsem se a šli jsme teda do bufetu na nádraží. Já si koupila Deli a colu a Honza nakonec to samí. "směr Rakousko Alpy nastupovat"hlásil nám hlas nádraží. Rychle jsme doběhli na vlak a nastoupili. "uff stihli jsme to"oddychla jsem si. "zlato to ale neznamená že to stihnem"naznačil mi Honza a dal kufry do těch šuplíků nebo co to je. "cože my budeme přestupovat?"zeptala jsem se smutně. "bohužel a teď si pojď sednout"řekl a poklepal si na svůj klín. Já si ochotně sedla a přitulila jsem se k němu. "a kolikrát"zeptala jsem se skoro nesrozumitelně protože jsem měla hlavu zabořenou do Honzova hrudníku. "asi pětkrát"řekl unaveně Honza. "a za jak dlouho"zeptala jsem se. "za hodinu"řekl a skoro neudržel víčka. "zlato ty teď budeš půl hoďky spát a já tu druhou ano?"řekla jsem sice s otazníkem ale myslela jsem to vážně. "jestli ti to nevadí"zeptal se a zívl. "ne nevadí dej si hlavu do mího klína ať mi tady nepadáš"usmála jsem se. On z posledních sil taky a pustil mě zjeho objetí. Já si sedla místo něj a on si dal hlavu na můj klín a hned spal. Byl tak roztomilej když spal. "nechám ho spát celou cestu nejsem unavená a i kdybych byla on je víc"řekla jsem si pro sebe a pohladila jsem ho po tváři. Vzala jsem si mobil a celou vestu jsem něco dělala. "Honzíku vztávej přestupujeme vztávej zlato"začala jsem ho budit. Otevslřel očička a koukl na mě. "ty jsi mě nevzbudila to jsi nemusela zlato"řekl rozespale a vztal. "ale musela nebyla jsem unavená a ty hsi sotva udržel víčka"řekla jsem a usmála jsem se. Taky se usmál a podal mi kufr. Takhle to pokračovalo všechny cesty a já spala jednu cestu a nijak mě ro nevadilo. "dobré ráno děti"řekla teta a usmála se. My se z posledních sil usmáli a šli jsme do pokoje. Padli jsme na postel a hned jsme usli. Říkala jsem že nejsem unavená ale jít dva kiláky do kopce ně vyčerpalo protože tady jsou všechny chaty dva kiláky na kopci. "dobré ráno princezno"řekl Honza kterej mě pozoroval ospalíma očima. "dobrý Honzíku"usmála jsem se a políbila ho. "kolik je"zeptal se. "Tři hodiny odpoledne"řekla jsem a koukla na něj. "tak to jdem vztávat"řekla jsem a koukla na dveře. "super naučíš se na snowboardu"řekl a vztal. Vzal mě do náruče a přenesl ke skříni. Tam jsme se oblíkli

A vyrazili na sjezdovku. Dostala jsem prkno co měli záložní a prej je ode dneška moje

Bylo hrozně hezký. Snowboardovali jsme celej den až do večeře a celkem mi to i šlo teda podle Honzy a já nevim jestli mu věřit nebo ne ale asi jo on to umí. Šli jsme na večeři a teta a strejda tam nebyli protože nám říkali že jdou na nějakou párty tam v klubu pro rodiče puberťáků. My by jsme tam s Honzou stejně nemohli takže jsme rádi že to jen pro rodiče. "ahoj"řekli jsme naráz s Honzou a posadili jsme se. "ahoj"řekl mile Tom a usmál se. "takže by je si měli vyříkat to co se stalo v nemocnici"řekla jsem a chytla jsem Honzu za ruku a pevně jsem jí chytla. "hele mě je jedno co se tam stalo a udělala jsem dobře já nemám co vysvětlovat"řekla Adéla sobecky a zase koukala do mobilu. "takže já i Honza jsme ti naprosto ukradený a máš lepší kamarádky než kdy jsme byli my dvě jo tak to myslíš"řekla jsem celkem naštvaně. "jo jsme protože klaj s térou maj vkus a kámošky a já chci taky kámošky a vkus né jak ty která nemá kámošky ani vkus"zařvala a odešla. Já se rozbrečela a utíkala jsem do pokoje. Tam jsem si lehla do postele a brečela jsem. Za chvíli přišel Honza. "zlato podle ní možná nemáš vkus ale mě se líbíš takhle a líbíš se mi ty ne nějaká fifleny, krávy a všechno co jsou ty její kamarádky"utěšoval mě Honza. Já ho objala a nic jsem neřekla. "a ty nemůžeš zato že nemáš kamarádky máš mě a já tě neopusti neboj"řekl a hladil mě po vlasech. Lehl si a já si lehl na jeho hruď. "díky"zašeptala jsem a přitulila jsem se k němu. "není zač"políbil mě do vlasů. "půjdeme koukat na hvězdy tam si vždy pročistim hlavu"řekla jsem a koukla jsem na něj. Usmála se a zvedl mě a i on se zvedl. Převlékli jsme se do pyžama

A šli jsme ven. Chytli jsme se za ruce a sedli jsme na trávu. Já si opřela hlavu o Honzovo rameno a jak zázrakem jsem usnula. No jo dnes jsme toho měli moc zase

Ahoj dnešní díl má 1626 slov. Dnes také vyšel dřív něž včera. Zítra asi nevýjde žádný ale asi jo ale krátší nebo později protože jedeme na jednu akci na kole a v 21:30 je ohňostroj takže tam nemůžeme chybět :D. To je asi vše a čau u dalšího partu pp:*