Bílý tygr ✔

Konečně nastala ta chvíle. Půl roku jsem se těšila na to, až slavní Nu'est budou pořádat setkání s fanoušky. Byla to dlouhá doba a stálo mě to hodně úsilí, abych se tam dostala, ale stálo to za to. Postávala jsem mezi hromadícími se davy fanynek. Nenašla se jediná, která by postrádala tričko, čepici, batoh, placky nebo bannery, no jednoduše všechno, co se Nu'est týká. Já přišla jen v obyčejné černé mikině, kterou jsem doplnila potrhanými kalhotami téže barvy, jak bylo u mě zvykem, a s malým batůžkem na zádech. Jediné, co jsem od Nu'est vlastnila, bylo těch pár placek, které se na batohu jen tak tak držely.

Už mi rupala hlava z toho, jak všechny holky ječely. Chtělo se mi radostí křičet taky, protože prvně spatřím své idoly, ale jisté exempláře to moc přeháněly. Schválně jsem se přitočila k jedné debatující skupince s úsměvným: „Ahoj."

Pár hlav se na mě usmálo nazpět, jiné zase pozdravily. Byla jsem ráda, že mě přijaly a já se tak mohla přidat k debatě o tom, koho ze členů máme nejraději. První místo samozřejmě obsadili Jonghyun s Renem, které neoslovovaly jinak než JRen. Nic proti nim, měla jsem ráda všechny členy skupiny. Na třetím místě u nich zůstal Minhyun a dále Aron.

Mohla jsem si domyslet, kdo skončil na posledním místě. Nechápala jsem to. Ten, jehož jsem já nejvíce obdivovala, si u nich respekt nevysloužil. „Vy Baekha nemáte rády?" zeptala jsem se zaujatě. Jednoduše mě zajímala jejich odpověď.

„Podle mě by měl skupinu opustit," odvětila jedna fiflena. Už od pohledu se mi nelíbila. „Sice se snaží Minhyunovi pomáhat táhnout vokál, ale jeho hlas k těm ostatním neladí. Je prostě divnej a akorát bere prostor třeba Renovi. I Aron by místo něj mohl mít pár vět, nejen jednu jako obvykle."

„To je pravda. Aron maká s Minhyunem úplně nejvíc a není mu za to skoro nikdo vděčný," přidala se k ní další. Že by další potenciální ne-kamarádka?

„Náhodou, Baekhův obdivuhodný hlas ten Minhyunův skvěle doplňuje. Nevím, proč se na něj koukáte tak černě, když on se tak snaží," vyčetla jsem jim obratem. Vysloužila jsem si tím několik nevraživých pohledů. To mi ale bylo jedno. „Chcete znát můj názor? Ti Nu'est, které jsme znali při debutu, tu už nejsou. Mně to ale nevadí, protože je mám i tak moc ráda. Proč musíte vinu svalovat na Baekha? Je to vina Pledisu! Věnuje se víc Seventeen a na Nu'est kašle."

Zhluboka jsem se nadechla, abych mohla dál pokračovat. „Co se týče ostatních členů – za to, že mají málo prostoru, si v podstatě můžou sami. Kdyby si texty psali sami, nebo alespoň z části, jako třeba BTS, tak by se jejich role ihned rozvrhly. Aron umí rapovat dobře, ale JR by na sobě měl ještě trochu zapracovat. Když znovu porovnám s BTS a tentokrát s Agustem D čili Sugou, tak se má ještě co učit. Měl by si pohrát se svým hlasem a nezůstávat ve své obvyklé linii. V Love Paint v albu Canvas se o to snažil a udělal dobře. Měl by se však snažit dál. Ren by ze sebe měl přestat dělat holku, protože jeho tvářička ho ne vždy zachrání. Měl by se zkusit trochu prosadit do vokálu. Nejen doplňovat. A celkově? Chce to víc emocí, pocitů, výrazů. Věčně se tváří jako porcelánové panenky. Copak vám nikomu nechybí ta jiskra z Face, Action?"

Bylo to na mě akorát tak dost. Vždycky jsem se nechala snadno vytočit. Naštvaně jsem zafrkala a pokoušela se ignorovat fakt, že se na mě dívají snad stovky zraků. Popohodila jsem si batoh, sklopil tvář k zemi, protože jsem byla rudá až za ušima, a namířila si to od této skupinky pryč.

Nebyla bych to však já, abych po cestě do někoho nenarazila. Přes kšiltovku jsem toho moc neviděla. „Promiň," omluvila jsem se dotyčnému. Viděla jsem tu i pár vyšších chlapců, tak mě nepřekvapilo narazit do někoho vyššího a svalnatějšího. Když bych tak věděla, kdo to byl a kdo celý můj proslov slyšel...