,,Crr!!Crr!!!''Probudil mě ten hrozně nepříjemný zvuk budíku a já se po něm máhla rukou tak,že jsem ho snad málem rozbila.Spadl na zem a já se vyhoupla do sedu s tím,že ho zvednu a zkontroluju,jestli náhodou není porouchaný.Když se ale kouknu na to,kolik je,tak jsem si uvědomila až po pár sekundách,že je už dost pozdě.''Néé!Hned první den školy a já jdu pozdě!!Sakra!!''Rychle jsem se zvedla z postele,stoupla si k mé obrovské šatně a otevřela dvířka.Na to,jak mě rodiče slušně vychovali a v našem domě probíhala dost přísná pravidla,tak jsem se oblékala poněkud jinak,než jak bych měla.Šatnu jsem měla plnou roztrhaných riflí,kraťasů a většinou crop topů nebo košilí hlavně v černé nebo bílé barvě,miluju tuhle kombinaci. Spolu úžasně ladí.vždy si potrpím na outfitu a mám strašně divný styl.ale mě se líbí.I když rodičům se to moc nelíbí,smířili se s tím.Furt jsem byla ta ,,slušně''vychovaná holčička a tak mě odměnili a dovolili mi nosit to,co se mi líbí a né to co se líbí mé matce..Když jsem se ve spěchu oblékla,k oblečení jsem přidala ještě šátek,vzala jsem si hodinky a brýle si nasadila na nos.
Když už bylo vše na vzhledu hotové,pospíchala jsem dolů po spirálovitých schodech do kuchyně se rychle nadlábnout nějakého jídla.Naštěstí jsem našla ve spíži mé oblíbené medové kuličky a trochu si nasypala do misky ,které jsem potom zalila mlékem.Rychle jsem vše hodila do žaludku a dala nádobí do umyvadla.Poté jsem už jen zaběhla do koupelny,provedla ranní hygienu a jen zbývalo si obout boty a jít do školy.
Šla jsem po chodbě plné řevu mých spolužáků.Takovéhle je to tu úplně normální... je tu vždy strašně hlučno,že každý musí křičet,aby ho ten druhý uslyšel.Koukla jsem se na ně a všichni najednou zmlkli.Začali si šeptat a smát se,což mě vyvedlo z míry .Zabodla jsem pohled do země,přičemž jsem si i nervózně odhrnula pramínek vlasů z tváře a zrychlila tempo,abych už rychle byla u své skříňky.Strčila jsem klíček do zámku,otočila jím a otevřela.Když jsem se obula do crosek,v plné rychlosti jsem vystartovala do třídy a divila se,že jsem nezakopla a nerozbila si nos,jak se mi to často stává.otevřela jsem dveře třídy a sedla si do lavice.První den školy vždy bývá krátký.Zazvoní,učitelka zase bude vykládat o svých prázdninách,jak se s ní jeden týpek rozešel a tak pod.Na konci nám akorát řekne zas něco o pravidlech,bezpečnosti atd.,jako každý rok.Když zazvonilo na konec,úča nám oznámila,že už můžeme domů.Takže jsem šla znovu ke své skříňce,obula se zpátky do tenisek a v tom spěchu jsem omylem narazila do jednoho velikána a spadla na zem.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Jestli se vám tato kapitola líbila,prosím napište mi do komentářů,jestli mám pokračovat v psaní,nebo ne.. :)
Btw.:Omlouvám se,jestli je to nějak moc krátké.. :D
YOU ARE READING
Láska nebo Přátelství?
RomanceAhoj,jmenuju se Nikole a jsem sedmnáctiletá středoškolačka.Nejsem zrovna moc společenský tip.Jsem spíš taková....Dalo by se říct samotářka.Už od 5ti let se učím na housle,klavír a chci se naučit na bicí,ale můj otec neschvaluje takový hudební nástro...