But I Still Love You

Sorry

Pondělí ráno

<Adel>

"Mami ,nech mě prosím doma ,není mi dobře" řekla jsem mamce ,když mě budila kvůli školy.
Doopravdy jsem tam nechtěla kvůli Justinovi ,ale to by mi u mamky neprošlo.
"Dobře ,mám ti donést prášek?" starostlivě se mě zeptala.
Pokroutila jsem hlavou jakože ne ,a otočila se zpátky ke zdi.
Celý víkend jsem byla doma ,neměla jsem na nikoho náladu.
Nechápu ,co jsem si slibovala. Že se Justin vzdá Veroniky kvůli mě? Nebo že bude jiný než ostatní?
Chtěl mě jenom na sex ,protože Veruna byla pryč. A já kráva jsem se nechala.
Vzal mi to "moje první". Slíbila jsem si ,že to neudělám.
Asi 5 minut po odchodu mámy z mého pokoje mi začal vibrovat mobil.
Volal mi Gustavo.
"Ahoj zlato ,jdeš do školy?" zeptal se mě Gustavo.
"Nejdu ,proč se ptáš?" teď jsem se zeptala já.
"Už mě pustili z nemocnice ,tak by jsi mohla přijít ,mám prázdný dům" nabídl.
Došlo mi ,že rodiče jsou zhruba ve 3 do práce ,tak proč bych nemohla.
"Ve 4 hodiny jsem u tebe" řekla jsem ,a ukončila hovor.
Nastavila jsem si budík na 3 hodiny ,a usla jsem.

<Justin>

Adel nebyla ve škole ,což mi z neznámého důvodu vadilo.
Veronika mi v pátek dala druhou šanci ,tak zůstala přes víkend u mě. Ale věděl jsem ,že mi to neodpustí. Tak jsem se rozhodl ,že jí uspořádám takové narozeniny jak nikdo. Už jsem to měl naplánované.
Párty bude venku ,koupím jí nový iPhone a nechám pro ní uspořádat ohňostroj. Nádhera.

Skončilo vyučování ,a my jsme šli domů. Verča se semnou jako obvykle rozloučila ,a já jel domů.
Teda chtěl jsem jet domů ,ale po cestě jsem se rozhodl ,že vysvětlím Adel to ,jak se věci mají.
Zaparkoval jsem před jejím domem ,a napsal jí SMS.
Od Já: "Stojím před tvým barákem ,vyjdi"
Hned na to Adel vyšla ,byla fakt dobře oblečená ,nejspíš už něco měla ,ale to mi v ničem nebránilo.
"Co potřebuješ?" zeptala se mě Adéla s takovým odporem v hlase ,jaký jsem ještě nikdy neslyšel.
Byl jsem opřený o auto v zeleném tričku ,ponytailem na hlavě ,a cigárem v puse.
Připadal jsem si jako mafián.
Potáhl jsem si cigarety ,a řekl "Chci stebou mluvit".
"Ale já ne ,jdu za Gustavem" odmluvila mi ,a chtěla odejít.
"Zkus se nechovat jako malé dítě ,zas tolik se toho nestalo" řekl jsem svůj názor ,a ona se na mě zpátky otočila. Pokroutila nad mojí větou hlavou. Z hluboka se nadechla ,a řekla "Nestalo?" s klidem v hlase.
Zamyslel jsem se ,a snažil se zjistit ,jak by mi teď bylo v její kůži.
Pomalými kroky jsem se blížil k ní ,chytil jsem jí za pás ,a zadíval se do jejího zlomeného výrazu.
Neodtrhla z mého pohledu oči ,viděl jsem ,jak měla zaslzené oči ,ale držela se.
Pohladil jsem jí po tváři ,a dal jí pusu na čelo. "Promiň" upřímně jsem se omluvil ,a ona položila hlavu na moje rameno.
Začala vzlykat ,a já zjistil ,že jsem to posral. Bolelo mě to ,já jí měl fakt rád. V hlavě se mi honilo tisíce myšlenek ,přemýšlel jsem ,co mám říct. A když jsem se nadechoval ,a chtěl jsem říct ,že bych kvůli ní nechal Verču ,tak ona mě přerušila. "Je konec Justine" řekla ,a zase odešla.
Opět ten bezbranný pocit.

Čaau❤ omlouvám se ,že je část krátká ,nestíhám
Ale tahle je taková klíčová ,tak si jí zapamatujte❤
Dobrou noc❤