Magicians need Demigods |HP A PJ FanFikce

1.Kapitola- Hurá do Bradavic!

Percy

Jéj! Jak já to Proroctví miluju! Porazíme Gaiu a pak, téměř bez odpočinku nám klidně řekne další! No úžasný, fakt. Podíval jsem se na Ann. Ta opět horečně přemýšlela a já se rozhodl si to Proroctví zopakovat.

„Existuje svět, který je jiný,

kouzla a čáry v něm mají.

Spolupráce je důležitá,

avšak tajemství zůstat mají skrytá.

Do Bradavic tak studovat půjdete

a v té škole ho najdete.

Toho, co má nepřítele porazit,

a jeho rodiče zemřeli, aby ho dokázali spasit.

Teď je spolupráce důležitá!

Na to nezapomeňte!

Avšak, kdo vítězství získá,

to se zatím nedozvíme."

Pak Rachel jako vždycky omdlela a my máme za pět minut poradu. Nico už se přesunul stíny do tábora Jupiter pro Jasona a Hazel a v podstatě už na ně jen čekáme.

„Tak, jak jistě víte, další Proroctví bylo vyřčeno," začal Cheirón, když Jason, Nico a Hazel dorazili.
„Další?!" zeptal se otráveně Jason a já se na něj zašklebil.
„Ano Jasone, další. Teď bych poprosil Annabeth aby nám ho zopakovala, protože je jediná, co si ho pamatuje celé," usmál se na Annabeth a já si odfrkl. Hahaha. Tentokrát si ho pamatuju i já!
Annabeth ho zopakovala a Jason a Hazel nadzvedli obočí.
„Jaký další svět? Spolupráce je důležitá, to znamená, že se s nimi máme spřátelit a tajemství mají zůstat skýtá, to zase říká, že jim nemáme o Bozích a Olympu říkat." slova se jako vždy ujala Ann.„Máme jít studovat do nějakých Bradavic- to bude asi škola kouzel a máme v ní najít nějakého kluka, kterému nejspíš zabil rodiče náš nepřítel. A ten zbytek je jasnej, to pochopili asi všichni," dořekla. Já nikdy nepochopím, jak dokáže tak dlouhou informaci zpracovat tak rychle.
„Jo, to chápeme, ale jak máme jít studovat kouzla když kouzlit neumíme?" zeptala se Piper.
„Myslím, že to nebude těžké zařídit." ozvalo se z rohu místnosti a já polekaně nasdskočil. V rohu místnosti stála Hekaté a my se jí všichni bleskově uklonily. Usmála se na nás a pak znovu promluvila:„Kouzelnou moc vám dám, s profesorem Brumbálem jsem již mluvila. Počítá s vámi. Tak, a teď se dáme do dávání té moci." usmála se na nás a sedla si na volnou sedačku, protože mi ostatní jsme ještě pořád stáli.
„Sedněte si," řekla nám a mi se posadily.
„Kdo půjde jako první?" zeptala se nás. Nikdo se neozval. Protočil jsem oči a přihlásil se.
„Tak já." vstal jsem a šel před Hekaté. Ta mi dala ruce asi tři centimetry od uší a soustředěně zavřela oči. Cítil jsem, jak do mne vstupuje jakási síla, kterou nejde popsat. Asi po minutě přestala. Otevřela oči a já odstoupil.
„Kdo je další?"

...

„King Cross, Nádraží 9/¾, " čte Leo s očima zabořenýma do jízdenky, kterou nám dal Hagrid se kterým jsme šli na Příčnou Ulici. „Co a kde to u všech bohů je?!". Stojíme mezi nádražím 9 a 10, ale nikde 9/¾ není. „Zeptáme se někoho, kdo vypadá že do Bradavic taky jede," řekne Ann. No jo, moje Chytrolínka. Ukážu na jakéhosi blonďatého chlapce s ostře řezanou bradou, co stojí vedle nějaké blondýny, která je očividně jeho matka. Vypadá tak na 15. Zamířím k němu, ale kufr nechám u ostatních.
„Ahoj, jen se tě chci zeptat, jestli nevíš jak se dostat na nádraží 9/¾," řeknu a snažím se, abych nezněl jako pitomec. On si mně přimhouřenýma očima změří a pak konečně odpoví.
„Proběhneš skrz přepážku 9 a 10 a jseš tam," řekne a pak dodá:„nevypadáš na prvňáka, jak to že to nevíš?"
„Přestupujeme," ukážu za sebe na ostatní:„z jedné Americké školy. Jeden náš oblíbený učitel tu získal místo a my se rozhodly jít s ním." řeknu mu a pak ještě rychlé dodám:„jo a děkujem za pomoc," usměju se na něj, otočím se a zamířím za ostatníma.