Psala jsem několik inzerátů každý den. Dostudovala jsem, nevěděla jsem co budu dělat, a tak jsem se rozhodla, že se stanu chůvou. Byla jsem zoufalá, nikdo se neozýval. Bylo 13. června a mně začal zvonit telefon. Na displeji bylo napsáno: NEZNÁMÉ ČÍSLO. Zvedla jsem.
,,Dobrý den, tady Alžběta Hopsavá."
,,Dobrý den, já jsem Zahradníková. Četla jsem Váš inzerát v novinách. Můžeme se domluvit na hlídání? Mojí dceře jsou 3 a mému synovi je 5."
,,Ovšem, kdy mě potřebujete?"
,,Nejlépe hned dnes od čtyř do šesti."
Ale to je za půl hodiny, pomyslela jsem si. Je to tvoje první práce, to nemůžeš odmítnout!
,,Dobrá tedy, kde bydlíte?, řekla jsem rychle, aby to nevypadalo, že jsem zavěsila.
Nasedla jsem na první tramvaj a jela jsem do centra Prahy. Došla jsem do Pařížské ulice k číslu 7. Zvonek jsem měla na dosah. Hlavou mi probíhaly jen špatné myšlenky. Bylo za minutu čtyři a já věděla, že musím jít dovnitř. Překonala jsem strach a třikrát jsem ťukla na bílý knoflík vedle dveří. Stálo tam: Zahradníkovi. Otevřela mi velmi příjemná paní a pozvala mě dál.
ČTEŠ
Chůva Bětka
General Fiction26 - ti letá Bětka dokončí studium a rozhodne se být chůvou. Hlídá u bohaté rodiny z Prahy. Propadne bohatství, nebo ne?
