Vykládám si ji jinak, než všichni současníci! Ani nevím odkud přišlo, že pohádka je synonimum k něčemu pěknému, štastnému, pohodovému. (ten má pohádkový život, škola je jak z pohádky)
Když opominu pohádky pro 5 leté děti, ty jsou hodně patetické a to je asi v pořádku. Ale pro starší děti a dospělé, by měl být ten pojem zachován. Když se zamyslíte, povšimnete si a rozeberete nějakou vaší známou "pohádku", co zjistíte? Vemte si např. Boženu Němcovou nebo Andersena obvzlášť. Jaký je příběh... Hlavní postava má často hrozné dětství, dospělost taky není kdo ví, jak by si přál. Pak se zamiluje, ale není to procházkou růžovým sadem. Nikdo jim v lásce nepřeje. Pak musí postavy a láska projít zkoušky, často na kraji života a smrti. Pokud je vše zdárně překonáno, smrt a neštěstí nakonec po těžkých útrapách (které snad většina z nás by ani nevydržela) překonají, tak snad dospěli ke společnému štěstí. Tak je to ale i v životě.
Takže Pohádka vypráví o hořkosti života a ne o jednoduché představě, co by, kdyby! Proto by měl být příklad pohádky v tom, že musíme se snažit, i když nám štěstí nepřeje, že nejsme jediní, kdo to nemá lehké a že život není lehký, když chceme pro sebe to, co bychom chtěli. Prostě bojovat! Koukněte na ty příběhy v pohádkách. Taky to nevzdali a jsou i napsané životem nebo podle skutečných příběhů.
Nakonec bych to shrnul, že většina z nás žije si vlastní pohádku, ne že se snažíme o to mít pohádkový život.
YOU ARE READING
MÝTY V NAŠEM ŽIVOTĚ aneb nalijme si sklenku čistého vína
Non-FictionPřipadají mi některé zažité věci v životě divně vykládané, ale přesto v té nesprávnosti všichni pokračují jak ovce a berou ji za samozřejmost. A na tu konkrétní samozřejmost se já zaměřuji a vyvracím. Nemám takové IQ, jak @magor-esente-sarah a ani n...
