Najednou

481 36 17
                                    

Z hospod se v noci
ozývá smích,
mnoho stop je,
po pivech.

Ta hospoda královstvím
je,
královnou jsem,
trosek všech.

Už zas mám choutky
a vodku si musím dát,
svou láhvinku mám,
nikdo mi ji nesmí brát.

Já byla doma
vězněná,
nepij vodku, buď
skříňka zamčená.
To táta chtěl,
ty dny pryč jsou,
svět zná chuť mou.

Najednou, najednou,
mám chuť chlastat
alkohol.
Najednou, najednou
procházím se hospodou.

Já jsem svá,
to chci dokázat všem,
s whisky rozkvétám,
a chuť zvítězí
nad rozumem.

Je zvláštní, jak přes dno sklenky,
se všechno jiné zdá.
A rozum co mi vládnul,
je loutka bezmocná.

Jen zkusím jak opilá jsem,
ať k výšinám mě zvedne zem.
V mé říši bez konce chci žít,
klid mír.

Najednou, najednou,
zpitá jsem, kráčím oblohou.
Najednou, najednou,
i zvratky šperkem jsou

Já jsem svá,
to chci dokázat všem
s whisky rozkvétám...

Můj smrad se vzduchem
vznáší v proudu neznámém,
a šťastná duše září
v lahvičkách jak diadém,
mé myšlenky se kříží,
jedna smysl má:
Je pasé minulost, když
alkohol svůj mám!

Najednou, najednou,
vodka dává mi sílu svou,
najednou, najednou,
už nejsem dívenkou.

Já jsem svá,
křídla má hlas můj,
s whisky rozkvétám.
Chci žít s alkoholem život svůj.

Máme tady první soutěžní parodii, a to od aronel03.
Když chcete hlasovat do soutěže, napište do comentů hlas. Je to zatím nejdelší parodie, má 201 slov.
Teď už jen vesele votujte, moc mě to potěší.
                                  Váš Halt

Sbírka vybraných parodií od našeho parodovacího týmuKde žijí příběhy. Začni objevovat