Potom co nás unesli jsme všichni udělali to co by udělal každý... zkoušeli jsme zavolat pomoc naneštěstí tu byl jeden problém, žádný signál "no co by se taky dalo čekat, bylo by to až moc jednoduché". Pak ale ten zmrd udělal něco neodpustitelného vypustil přímo na střed vlky kteří byli určitě hladoví. Dav asi 60 lidí se rozprchly rychleji než mravenci když jim hodíte zapálenou sirku do mraveniště.
I já se samozřejmě nechci stát žrádlem pro vlky a tak radši taky utíkám někde do lesa a za mnou běží asi tři z 10 vlků, "no prostě smůla". tak radši vylezu na strom a čekám... "Hele! Co tam děláš!" zařval jsem "Rychle vylez na strom!". Byl to vysoký chlap středního věku, nalákal ty vlky na sebe takže jsem měl šanci utéct.
"Už jsem dost daleko asi 3 kilometry od té nehody". Tak se můžu vrhnout na základní věci potřebné k přežití, naštěstí jsem chodil do skauta. "Tak a je to! mám přístřešek! (viz. obrázek)".
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Teď se porozhlédnu po okolí a zkusím najít něco potřebného. "Támhle na stromě je truhlička!" v ní je něco co už teď vím jak využiji byl tam: asi 10m dlouhý smotaný provázek, Křesadlo a co je divné byl tam ukazatel čísel kde bylo číslo 58. Pak jsem ale slyšel hlášení že dva lidi nepřežili útok vlků a v tom okamžiku jsem si uvědomil že to ukazuje počet živých lidí. Vážně jsem dostal takový divný pocit. Každopádně jsem se vrátil k přístřešku a tam si uložil věci i s bednou, rozdělal oheň (protože se stmívalo) a snažil se udělat cosi z listů jako postel.
V noci na mě zaútočila liška a co víc, jeden z vlků naštěstí se mi oba povedlo docela snadno zabít pomocí hořících klacíků.
Další den jsem si udělal jídlo z nočních útočníků a vyrobil batoh z vlčí kůže a kusu provázku na mé věci. Radši vyrazím, zabalím si zbylé maso do listů a vložím je do batohu.
Tááák toto je konec epizody doufám že se vám líbila, další epizodu se budu snažit vydat ještě dnes :) Mějte se ;)
