full moon

7 1 2
                                    

Chriss
Už je téměř půlnoc. Stojím před zrcadlem a prohlížím si svou černou košili s černými jeany a pásek s různými noži a pistolemi. Své černé vlasy mám nagelované a mé pronikavě modré oči září nerozitou.
Vlkodlaka co má dnes zemřít jsem ještě neviděl a upřímně ani nechci.
,,Chrissi pojď už vše už je připravené" zavolala na mě mamka.

Ellie
Stojím připoutaná ke kmenu stromu stojicímu uprostřed mýtiny někde uprostřed lesa. Kolem je spoustu lovců připravených mě zabít když by se mi podařilo utéct .
Už vím proč tu jsem když jsem byla malá máma mi vyprávěla o lovcích příběhy, podle příběhu šlo o zasvěcení nového lovce. Už přicházejí. Mám plán jak jim obřad zkazit.

Chriss
Došli jsme na obrovskou mýtinu osvětlenou loučemi na obrovském stromě byla přivázaná dívka vypadající tak na 15. Mladá vlkodlačka se přestala dívat do země a její oči se na chvíli střetly s těmi mími a její jinak zelené oči se změnili na jantarově žluté. Což znamenalo že poznala kdo jsem. Všichni brněnští lovci už dorazili na místo obřad může začít. Nejdříve se všichni lovci pomodlili a pak mi podali stříbný kolík. Pomalu jsem šel po cestě lemované ohněm k vlkodlačce. Bylo vidět jak lovci prahnou po vlčí krvi a smíření dívky s jistou smrtí. Přišel jsem k ní do obličeje jí spadal pramen světlých vlasů když jsem jí ho chtěl zastčit za ucho její oči změnili barvu a ukázali se její tesáky to vše v rámci sekundy pak své zuby zaryla do mé ruky. Hned jak to udělala urvala řetězy a utekla do lesa ostatní lovci ani nestačili zaregistrovat že se něco stalo byla strašně rychlá a silná. Ani já jsem si moc neuvědomoval co se stalo jedinou připomínkou že to nebyla halucinace byl krvácející kousanec na ruce. Lovci byli v šoku a já si uvědomil že tím kousnutím mě proměnila ve zrůdu jako je ona. Rychle jsem utíkal prič naštěstí jsem byl ze všech lovců nejrychlejší protože mě běh už od mala bavil tak jsem byl trénovaný. Ostatní lovci mě neměli šanci dohonit. Poslední věc co jsem uslyšel byl křik mé brečící matky. Pak jsem zmizel v hlubinách lesa . Po chvíli kroky za mnou utichly což znamenalo že jsem jim utekl. Ani nevím jak jsem se dostal k velké skále kde jsem si sednul na kámen abych ulevil svým bolavým nohám. A rozhodl jsem se najít vlkodlačku co mi tohle způsobila a zeptat se jí jak se tohohle prokletí dá zbavit. Přinejhorším mě prostě zabije ale to je mi jedno zabila mě už když mě kousla když mě zabije jen mi tím pomůže.  Ani nevím jak dlouho jsem tady seděl a přemýšlel nad svým životem. Pak jsem se propadl do konejšivé tmy bezesné noci. Ráno mě zbudil hlasitý křik lesních zvířat.  Rozhodl jsem se použít jednu z věcí co mě naučili lovci stopování potichu jsem se vracel zpět na mýtinu kde už nebyli pozůstatky po obřadu. Trvalo jen chvíli než jsem našel stopy dívky kterou hledám. Jak jsem si myslel nebyl jsem jediný kdo jí hledá za jejími stopami se táhli stopy nejmíň pěti dalších lovců. Byla tedy jediná možnost jak si vlčkou promluvit musel jsem předběhnout lovce a dostat se k ní první. Ale pěšky je beznadějné tohle jenom zkoušet ale nemám jinou možnost teď závidím vlkodlakům jejich rychlost. Ale vlastně já jsem taky teď vlkodlak tak to zkusím. No tak ne nejde to . Rychlou chůzí jdu za nimi. Vím že je to beznadějné ale zoufalá situace si žádá zoufalé činy. Jdu takhle už 2 hodiny po cestě jsem se stihl napít a najíst borůvek vyjde to skoro stejně jako bych nejedl vůbec. Vtom se vedle mě něco pohne a protože jsem slyšel o spoustě zrůd žijících v hlouby tohoto lesa dal jsem se na útěk. Hravě mě to předběhlo a vyskočilo to předemnou.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 31, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Lovec vlkůKde žijí příběhy. Začni objevovat