6.Turbulence

28 2 2
                                    

Ať už tam jsme.

,,Dovolujeme si vás upozornit, že právě letíme nad tichým mořem a je to úžasný výhled."

,,Strejdo?"otevřu dveře k pilotovi.

,,Yep?"otočil hlavu.

,,Můžu?"

,,Jasně."mrkl.
Sedla jsem si na místo druhého pilota a vzala do ruky vysílačku.

,,Mílý a vážení cestující.Zachvíli očekávejte turbulenci.Prosím připoutejte se."vypla jsem vysílačku a zasmála se.

,,Jako když jsi byla malá."usměje se.

,,Já jsem pořád malá."zamračila jsem se.

,,Tak jim teda dáme turbulenci."mrkl.
Začal se různě pohupovat a zatáčet.Klesal a létal nahoru a dolů.

,,Co se to děje?"přišel druhý pilot.

,,Nic nic."usmála jsem se jako neviňátko a rychle šla zase zpátky.

,,Nechceš být letuška nebo pilotka?"řekla  nabroušeně sestra.

,,Ne."

,,Tak nevim co tam furt děláš za píčoviny."nasadí si masku a snaží se zase usnout.
Je nějaká protivná.Musim ji uklidnit.
Sedla jsem si vedle ní a začala jsem si hrát s jejími vlasy.Oddechla a položila si hlavu na moje rameno.Najednou ztěžkla a já poznala, že už vážně usla.
Musel letět prvním letadlem.
Doufám, že v pořádku přistál a čeká tam na mě.




Po x letech nová.
Pardon, ale znáte to.Škola, svátky a tak.
With love oy <3

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 28, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

HolidayKde žijí příběhy. Začni objevovat