Poslední mezi živími

Co se to stalo

Zima a tma první věc co jsem si začala uvědomovat.
Instinktivně jsem začala kopat nohama,
 až potom jsem si uvědomila že jsem pod vodou a dochází mi kyslík v plicích.
Jen tak tak se mi povedlo vyplavat na hladinu,
  a pevně se chytit větve spadeného stromu.
Bože co se to tu stalo kde jsou všichni, proč je vše v plamenech a prachu ?
Chvíli mi trvalo než jsem se dostala na břeh a vzpamatovala se.
Hned jsem se rozběhla k našemu domu,
 křičela jsem a hledala mámu nebo kohokoli ale bylo tu prázdno,
 nikoho jsem neviděla, nikdo tu nebyl.
Rychle jsem se přesunula do stájí jestli se tam někdo neschoval,
 ale také jsem tam nikoho nenašla jen kosti zvířat které teď vypadali jako by byli mrtvý,
 a to už dlouhou dobu neměli na sobě ani smítko svalu.
Náhle mě zachvátila chvíle paniky spadla jsem ke kostře a chtěla se jich dotknout,
 ale když jsem si uvědomila že to na co hledím můj kůň,
 ale když jsem natáhla ruku s přáním naposledy jej pohladit,
 pod prsty se kosti rozpadli v jemný prach který odfoukl vítr tak rychle že jsem ani nemrkla,
 s pláčem a nářkem jsem se schoulila do klubíčka a snažila si namlouvat že je to noční můra,
 a v brzké době skončí, že je to jen zlí sen ze kterého se vzbudím a nebudu si ho pamatovat.
Se štiplavým pachem kouře jsem zavřela oči a pomalu usínala.